Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Oligocenní výměna savců mezi Afrikou a Eurasií

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 488, 2004/9

Od křídy do oligocénu (před 64–24 miliony let) tvořil dnešní Arabský poloostrov s Afrikou jeden celek, Afroarábii. Z fosilních nálezů savců vyplývá, že tento izolovaný kontinent umožnil tvorbu některých endemických taxonů. Molekulární biologové se domnívají, že zde má kořeny nejstarší skupina placentálních savců – afrotheria (tj. bércouni, bodlíni, hrabáči, zlatokrti, damani, sirény a chobotnatci; viz Vesmír 81, 318, 2002/681, 330, 2002/6). Paleontologické nálezy však tento předpoklad plně nepodporují, fosilní zbytky totiž obsahují většinou jen středně velká až velká zvířata.

Nejinak je tomu v etiopské oblasti Chilga. Více než 70 lokalit poskytlo řadu fosilií (rostlinné makrofosilie, bezobratlé živočichy, četné živočišné stopy, ba i velké savce). Ze savců se podařilo vykopat arsinotheria (velké savce podobné nosorožcům), damany a tři skupiny chobotnatců. Před objevením této lokality byly z téhož období (z oligocénu) nalezeny fosilie savců jen v přímořských či močálovitých říčních lokalitách, ale Chilga byla i v oligocénu hornatá (kolem 1000 m n. m.). Paleontologové proto došli k závěru, že ekologické nároky zmíněných skupin byly mnohem širší.

Lokality nalezené dříve se vztahují k eocénu a časnému oligocénu (Fajjúm v Egyptě), Chilga však zahrnuje pozdněoligocenní společenstva (stará 27 milionů let), tj. z doby před invazí eurasijských nosorožců a přežvýkavců (ti jsou zde doloženi z doby před 24 miliony let). Dnešní typickou africkou zvířenu totiž představují převážně formy euroasijské, které se ještě v pliocénu proháněly například v oblasti dnešní Vídně.

Z Chilgy známe mladší zástupce arsinotherií, damany a chobotnatce, jejichž starší zástupce nalézáme na dalších afrických lokalitách. Ze srovnání vyplývá, že si arsinotheria, damani a palaeomastodonti (starší chobotnatci) na lokalitách Chilga udrželi konzervativní morfologii, zatímco se deinotheria a gomphotheria (v té době moderní chobotnatci) výrazněji rozrůzňovala. Po příchodu euroasijských imigrantů arsinotheria vymřela, damani svou diverzitu výrazně snížili a jedině chobotnatci vyrazili opačným směrem do Eurasie a osídlili v dalších obdobích celý svět kromě Austrálie a Antarktidy. Přesný průběh výměny společenstev bohužel není znám – k tomu by bylo třeba objevit další výjimečnou lokalitu.

Nové nálezy zpřesnily také pohled na časový výskyt zmíněných savců. Například nálezy deinotherií se prohloubilo stáří skupiny o celých 7 milionů let a blíže se upřesnil pohled na jejich morfologickou evoluci.

(Nature 426, 509–511 a 549–552, 2003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné