Oligocenní výměna savců mezi Afrikou a Eurasií

Od křídy do oligocénu (před 64–24 miliony let) tvořil dnešní Arabský poloostrov s Afrikou jeden celek, Afroarábii. Z fosilních nálezů savců vyplývá, že tento izolovaný kontinent umožnil tvorbu některých endemických taxonů. Molekulární biologové se domnívají, že zde má kořeny nejstarší skupina placentálních savců – afrotheria (tj. bércouni, bodlíni, hrabáči, zlatokrti, damani, sirény a chobotnatci; viz Vesmír 81, 318, 2002/6 a 81, 330, 2002/6). Paleontologické nálezy však tento předpoklad plně nepodporují, fosilní zbytky totiž obsahují většinou jen středně velká až velká zvířata.

Nejinak je tomu v etiopské oblasti Chilga. Více než 70 lokalit poskytlo řadu fosilií (rostlinné makrofosilie, bezobratlé živočichy, četné živočišné stopy, ba i velké savce). Ze savců se podařilo vykopat arsinotheria (velké savce podobné nosorožcům), damany a tři skupiny chobotnatců. Před objevením této lokality byly z téhož období (z oligocénu) nalezeny fosilie savců jen v přímořských či močálovitých říčních lokalitách, ale Chilga byla i v oligocénu hornatá (kolem 1000 m n. m.). Paleontologové proto došli k závěru, že ekologické nároky zmíněných skupin byly mnohem širší.

Lokality nalezené dříve se vztahují k eocénu a časnému oligocénu (Fajjúm v Egyptě), Chilga však zahrnuje pozdněoligocenní společenstva (stará 27 milionů let), tj. z doby před invazí eurasijských nosorožců a přežvýkavců (ti jsou zde doloženi z doby před 24 miliony let). Dnešní typickou africkou zvířenu totiž představují převážně formy euroasijské, které se ještě v pliocénu proháněly například v oblasti dnešní Vídně.

Z Chilgy známe mladší zástupce arsinotherií, damany a chobotnatce, jejichž starší zástupce nalézáme na dalších afrických lokalitách. Ze srovnání vyplývá, že si arsinotheria, damani a palaeomastodonti (starší chobotnatci) na lokalitách Chilga udrželi konzervativní morfologii, zatímco se deinotheria a gomphotheria (v té době moderní chobotnatci) výrazněji rozrůzňovala. Po příchodu euroasijských imigrantů arsinotheria vymřela, damani svou diverzitu výrazně snížili a jedině chobotnatci vyrazili opačným směrem do Eurasie a osídlili v dalších obdobích celý svět kromě Austrálie a Antarktidy. Přesný průběh výměny společenstev bohužel není znám – k tomu by bylo třeba objevit další výjimečnou lokalitu.

Nové nálezy zpřesnily také pohled na časový výskyt zmíněných savců. Například nálezy deinotherií se prohloubilo stáří skupiny o celých 7 milionů let a blíže se upřesnil pohled na jejich morfologickou evoluci.

(Nature 426, 509–511 a 549–552, 2003)