Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Oligocenní výměna savců mezi Afrikou a Eurasií

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 488, 2004/9

Od křídy do oligocénu (před 64–24 miliony let) tvořil dnešní Arabský poloostrov s Afrikou jeden celek, Afroarábii. Z fosilních nálezů savců vyplývá, že tento izolovaný kontinent umožnil tvorbu některých endemických taxonů. Molekulární biologové se domnívají, že zde má kořeny nejstarší skupina placentálních savců – afrotheria (tj. bércouni, bodlíni, hrabáči, zlatokrti, damani, sirény a chobotnatci; viz Vesmír 81, 318, 2002/681, 330, 2002/6). Paleontologické nálezy však tento předpoklad plně nepodporují, fosilní zbytky totiž obsahují většinou jen středně velká až velká zvířata.

Nejinak je tomu v etiopské oblasti Chilga. Více než 70 lokalit poskytlo řadu fosilií (rostlinné makrofosilie, bezobratlé živočichy, četné živočišné stopy, ba i velké savce). Ze savců se podařilo vykopat arsinotheria (velké savce podobné nosorožcům), damany a tři skupiny chobotnatců. Před objevením této lokality byly z téhož období (z oligocénu) nalezeny fosilie savců jen v přímořských či močálovitých říčních lokalitách, ale Chilga byla i v oligocénu hornatá (kolem 1000 m n. m.). Paleontologové proto došli k závěru, že ekologické nároky zmíněných skupin byly mnohem širší.

Lokality nalezené dříve se vztahují k eocénu a časnému oligocénu (Fajjúm v Egyptě), Chilga však zahrnuje pozdněoligocenní společenstva (stará 27 milionů let), tj. z doby před invazí eurasijských nosorožců a přežvýkavců (ti jsou zde doloženi z doby před 24 miliony let). Dnešní typickou africkou zvířenu totiž představují převážně formy euroasijské, které se ještě v pliocénu proháněly například v oblasti dnešní Vídně.

Z Chilgy známe mladší zástupce arsinotherií, damany a chobotnatce, jejichž starší zástupce nalézáme na dalších afrických lokalitách. Ze srovnání vyplývá, že si arsinotheria, damani a palaeomastodonti (starší chobotnatci) na lokalitách Chilga udrželi konzervativní morfologii, zatímco se deinotheria a gomphotheria (v té době moderní chobotnatci) výrazněji rozrůzňovala. Po příchodu euroasijských imigrantů arsinotheria vymřela, damani svou diverzitu výrazně snížili a jedině chobotnatci vyrazili opačným směrem do Eurasie a osídlili v dalších obdobích celý svět kromě Austrálie a Antarktidy. Přesný průběh výměny společenstev bohužel není znám – k tomu by bylo třeba objevit další výjimečnou lokalitu.

Nové nálezy zpřesnily také pohled na časový výskyt zmíněných savců. Například nálezy deinotherií se prohloubilo stáří skupiny o celých 7 milionů let a blíže se upřesnil pohled na jejich morfologickou evoluci.

(Nature 426, 509–511 a 549–552, 2003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...