Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Jak kolibříci chytají hmyz?

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 491, 2004/9

Rostlinný nektar je energeticky velmi bohatá strava, a tak není divu, že se na ni zaměřilo hned několik ptačích skupin (např. kolibříci, kystráčkové, strdimilové, šatovníci a další). Přestože je nektar vysoce atraktivní, postrádá esenciální aminokyseliny, a proto si je ptáci doplňují požíráním hmyzu. Zobák ptáků lovících hmyz by měl být spíše kratší a při otevření co nejširší (jako třeba u lelků). Jak ale chytá hmyz kolibřík, jehož zobák je dlouhý a tenký? Odpověď přinesly analýzy filmových záběrů lovících ptáků doplněné morfologickým studiem zobáků. Kolibříci loví hmyz v letu, a to hlavně za pomoci ohnutí dolní části zobáku (čelisti). Pohyblivé jsou jen dvě třetiny zobáku, úsek hned u hlavy se neohýbá. U některých striktně hmyzožravých ptáků (jako jsou lelci) lze také nalézt ohyb spodní části zobáku, který je umožněn kloubem na dolní čelisti. Takový kloub kolibříci nemají – ohyb se patrně děje prohnutím celých kostí zobáku.

(Nature 428, 615, 2004)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné