Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Jak kolibříci chytají hmyz?

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 491, 2004/9

Rostlinný nektar je energeticky velmi bohatá strava, a tak není divu, že se na ni zaměřilo hned několik ptačích skupin (např. kolibříci, kystráčkové, strdimilové, šatovníci a další). Přestože je nektar vysoce atraktivní, postrádá esenciální aminokyseliny, a proto si je ptáci doplňují požíráním hmyzu. Zobák ptáků lovících hmyz by měl být spíše kratší a při otevření co nejširší (jako třeba u lelků). Jak ale chytá hmyz kolibřík, jehož zobák je dlouhý a tenký? Odpověď přinesly analýzy filmových záběrů lovících ptáků doplněné morfologickým studiem zobáků. Kolibříci loví hmyz v letu, a to hlavně za pomoci ohnutí dolní části zobáku (čelisti). Pohyblivé jsou jen dvě třetiny zobáku, úsek hned u hlavy se neohýbá. U některých striktně hmyzožravých ptáků (jako jsou lelci) lze také nalézt ohyb spodní části zobáku, který je umožněn kloubem na dolní čelisti. Takový kloub kolibříci nemají – ohyb se patrně děje prohnutím celých kostí zobáku.

(Nature 428, 615, 2004)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné