Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Etický aspekt vědy

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 537, 2004/9

Otázka 1. Představte si, že byste nad jakoukoli pochybnost zjistil, že Romové mají nižší IQ, a že se tato skutečnost nedá vysvětlit pouze environmentálními vlivy, tj. příčina je genetická, Jak byste s tímto poznatkem naložil?

Otázka 2. Bránil byste svobodu slova (a bádání) vědce, který by chtěl tento výsledek svého zkoumání publikovat?

Vámi naznačený etický aspekt vědy představuje jedno z nejcitlivějších míst v její historii. Přestože si „ideální“ vědu představujeme jako hledání pravdy (většinou testováním hypotéz po drastické redukci složitého světa), které je prosto emocí a ideologií, reálná věda emocí ani ideologií samozřejmě prosta není a nikdy asi nebude. Proto například představa, že by někdo mohl brát vážně Mengeleho „vědecké“ pokusy z koncentračních táborů, je pro většinu z nás nepřijatelná. A přece Mengele byl ještě dlouho po válce citován, a to navzdory absolutní etické nepřijatelnosti jeho pokusů: studoval chladový stres, odolnost vůči tuberkulóze a mnoho jiných hypotéz. I zcela nedávné práce se mu věnují, i když pro poctivost řekněme, že kriticky. Naposledy například článek v srnovém čísle časopisu Nature Reviews Genetics 2001 (strany 631–634). Tento článek však ukazuje, že i z čistě vědeckého hlediska jsou Mengeleho závěry naprosto nepřijatelné, podvodné a svým způsobem falešné. Podobně tomu bylo i se svůdnými hypotézami o nadřazenosti bílé rasy, jež prý vycházely z „nálezů“ lepších výsledků v inteligenčních testech oproti rasám jiným, zejména černošské. Ukázalo se, že jde nejen o těžko obhajitelný závěr, ale prostě o podvod, podepřený prachsprostým vymýšlením dat. Naopak empirický poznatek ze Spojených států, že na základních školách si často daleko nejlépe vedou děti přistěhovalců z Asie, zatím nikdo „vědecky“ netestuje. S Vašimi otázkami souvisí i vnitřní rozpor takových osobností, jako byl Albert Einstein, který jako vědec participoval na vývoji atomové bomby, ale jako člověk byl vyhraněným pacifistou. Ve svém dopise prezidentu Masarykovi se například zastával Přemysla Pittera, který byl za první republiky potrestán ztrátou svobody za odepření vojenské služby. Stavěl tak Masaryka téměř do militaristické pozice. 2) A teď: měl Einstein-pacifista právo věnovat se jadernému výzkumu? Jistě cítíte, že tyto otázky s těmi Vašimi souvisejí. Moje odpověď je, že měl. Věda by neměla mít etická či ideologická znaménka, ta jí dává až její použití. Výrobce oceli nenese zodpovědnost za smrt nevinných obětí kulometné střelby. Výrobce sirek nenese zodpovědnost za oběti požárů. Vědec-hledač pravdy nenese zodpovědnost za vědce-občana. Mravní zodpovědnost máme všichni. Toto „politikum“ je otázkou individuálního a společenského uspořádání. Zatajovat pravdu, byť nepříjemnou, je stejně nemravné jako zneužívat ji k potlačování svobody druhých. Proto bych jakékoli poctivě dokázané nálezy nezatajoval a svobodu takového vědce vždy hájil. Stejným dechem bych ale ve volbách dal hlasy těm, kteří by byli co největší zárukou, že poznatky vědy nebudou zneužity nějakým prevítem.

Poznámky

1) Ukázka z knihy prof. Cyrila Höschla: Odpovědi bez konce aneb Sloupky z Reflexu 2002, kterou vydalo nakl. Galén (Praha 2003, 144 stran, náklad a cena neuvedeny).
2) Překlad dopisů A. Einsteina Masarykovi a Masarykovu odpověď (včetně faksimile) zveřejnil Vesmír v roce 1993, viz Roman Kotecký: Korespondence Einsteina s Masarykem (Domněle ztracený dopis a pozapomenutá historie jedné intervence), Vesmír 72, 566, 1993/10; Jiří Fiala: Kdo byl Přemysl Pitter, Vesmír 72, 567, 1993/10.

Ke stažení

O autorovi

Cyril Höschl

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., (*1949) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je ředitelem Psychiatrického centra Praha. Působí na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Spolu s prof. J. Libigerem a J. Švestkou je editorem učebnice Psychiatrie (Tigis, Praha 2002). Je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie a viceprezidentem Evropské asociace lékařských akademií.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné