Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Odkud jsme přišli

JAN KLEIN, NAOYUKI TAKAHATA: Where do we come from? The molecular Evidence for Human Descent
 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 474, 2004/8

Prvním, kdo se u nás zabýval dědičností, byl Johann Gregor Mendel (*1822 v Hynčicích u Oder), který položil základy genetice – oboru, jenž je pro hledání odpovědi na otázku, odkud jsme přišli, klíčový. Podrobněji se nyní touto otázkou zabývá Jan Klein (*1936 v Štemplovci u Opavy), mezi odborníky známý jako Mendelův pokračovatel. Shodou okolností jsou oba dva Slezané, někdejší studenti opavského gymnázia.

Donedávna byl Jan Klein ředitelem biologického oddělení ústavu Maxe Plancka v Tübingenu, nyní je profesorem Pennsylvánské univerzity v USA. V genetice dospěl tak daleko, že by již mohl na titulní otázku odpovědět. Jeho společná práce s japonským kolegou Naoyukim Takahatou svědčí o tom, jak je dnešní věda na celém světě propojena a založena na globální informační bázi.

Genetické informace jsou základním kamenem, o nějž se autoři opírají. Široce zvládnuté kulturní zázemí jim umožňuje, že se ke čtenáři dostanou informace nejen z genetiky, ale i z umění, filozofie, matematiky, paleontologie, geologie či archeologie. Vedle fyzikálních základů biologie věnují pozornost molekulární úrovni buňky, fylogenetice, dědičnosti, evoluci až po původ člověka ve východní Africe. Neopomněli ani srovnání s nejbližším žijícím příbuzným člověka – šimpanzem.

Kniha by si zasloužila překlad do češtiny. Je totiž psána nejen pro genetiky nebo biology vůbec, ale též pro širší čtenářskou obec. Také proto jsou soustavně uváděna vysvětlení méně známých termínů a podrobnější matematické pasáže jsou zařazeny do přílohy. Autoři zdůrazňují, že se záměrně vyhýbají popularizaci vědy v žurnalistickém stylu.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Radan Květ

Ing. Radan Květ, CSc., (*1928) vystudoval chemii na VŠT v Brně. Jako geochemik působil v Ústředním ústavu geologickém a v Geografickém ústavu ČSAV. Zabýval se vztahem minerálních vod ke geotektonice, analýzou hydrogeografických sítí, a později také nejstaršími stezkami v českých zemích. Těm je věnována jeho kniha Duše krajiny (Academia 2003).
Květ Radan

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...