Chlapečka, nebo holčičku?

Blížící se možnost vybrat si pohlaví budoucího dítěte vyvolává vzrušené etické, právní i sociálně-politické debaty. Bezpečná a účinná metoda umožňující oddělit od sebe spermie obsahující chromozomy X a Y je již na světě. Největší obavy vzbuzuje předpoklad, že by svobodná volba pohlaví dítěte mohla nebezpečně narušit rovnováhu v zastoupení rodů (podobně jako je tomu z jiných důvodů v Indii).

Zmíněný předpoklad se pokusila ověřit skupina badatelů v Německu. Celkem 1094 žen a mužů ve věku 18–45 let se ptali na to, zda by měli o výběr pohlaví svého budoucího dítěte zájem a jaké by byly jejich preference. 58 % respondentů odpovědělo, že jim na pohlaví jejich dětí nezáleží, 30 % si přálo mít stejný počet kluků i holek, 4 % chtěla mít více chlapců, 3 % více děvčat a pouze 1 % děti výlučně mužského a 1 % děti výlučně ženského pohlaví. 92 % dotázaných tvrdilo, že by o tuto metodu neměli zájem, ani kdyby byla běžně k dispozici. Badatelé tedy studii uzavřeli konstatováním, že by liberalizace výběru pohlaví v Německu pravděpodobně žádné demografické potíže nezpůsobila.

Otázkou ovšem je, nakolik jsou názory Němců, kteří jsou traumatizováni nacizmem, a tudíž přecitlivělí, v rámci Evropy reprezentativní a zda by si to nakonec pod tlakem nějaké reklamy přece jen ještě nerozmysleli. (Human Reproduction 18, 2231–2234, 2003/10)