Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Lov kachen včera a dnes

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 369, 2004/7

Když člověk uvažuje o dopadu odstřelu na lovené populace, dojde k logickému závěru, že se počet jedinců, kteří v populaci zemřou přirozeně, zvýší o ptáky, které usmrtí lovci. Lov ale může mít i jiný efekt – jedinci, kteří vinou broků v těle už nedoletí na svá hnízdiště, jsou pravděpodobně méně zdatní než ti, kteří nástrahám myslivců a nimrodů unikli. Kachny, jež podzimní kanonádu na jezerech a rybnících přežijí, jsou tak kvalitní, že už je jejich přirození nepřátelé hned tak neuloví – a naopak jejich méně šťastné kolegyně, na jejichž vypečených stehýnkách si pochutnaly rodiny lovců, by pravděpodobně svoji životní pouť beztak skončily předčasně. Krom toho pak mohou kvalitní kachny využít na hnízdištích i zdroje, o které by se jinak musely dělit s těmi méně schopnými, a vyprodukují více potomků. To vše způsobí, že populace, ač vystavena určitému loveckému tlaku, bude v dlouhodobém časovém horizontu stabilní. Takto byl alespoň vliv loveckého úsilí na severoamerické populace kachny divoké (Anas platyrhynchos) popisován ve vědeckých článcích ještě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Zhruba od osmdesátých let se množí práce, které naopak dokumentují jev popsaný hned v úvodu příspěvku, a sice že lov kachnám spíše škodí. V devadesátých letech už důkazy o negativním působení odstřelu na severoamerické divoké kachny převládly. Finští ornitologové zkoumali, jestli tento posun ve výsledcích není způsoben odlišnou metodikou výpočtů v různých etapách vědeckého bádání. Přepočítali tedy moderními metodami dostupné práce nejrůznějšího datování a přišli s varovným závěrem: Odlišnosti nejsou způsobeny zpracováním dat, a je tedy pravděpodobné, že se s kachnami v Severní Americe během posledních desetiletí něco děje. Početnost jejich populací klesá a jedinci, kteří padnou za oběť lidské kratochvíli, nejsou již nahrazováni úspěšnějším hnízděním ostatních. Co však tuto podivnou změnu způsobuje, není zatím jasné. (Oikos 104, 612–614, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné