Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Lov kachen včera a dnes

 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 369, 2004/7

Když člověk uvažuje o dopadu odstřelu na lovené populace, dojde k logickému závěru, že se počet jedinců, kteří v populaci zemřou přirozeně, zvýší o ptáky, které usmrtí lovci. Lov ale může mít i jiný efekt – jedinci, kteří vinou broků v těle už nedoletí na svá hnízdiště, jsou pravděpodobně méně zdatní než ti, kteří nástrahám myslivců a nimrodů unikli. Kachny, jež podzimní kanonádu na jezerech a rybnících přežijí, jsou tak kvalitní, že už je jejich přirození nepřátelé hned tak neuloví – a naopak jejich méně šťastné kolegyně, na jejichž vypečených stehýnkách si pochutnaly rodiny lovců, by pravděpodobně svoji životní pouť beztak skončily předčasně. Krom toho pak mohou kvalitní kachny využít na hnízdištích i zdroje, o které by se jinak musely dělit s těmi méně schopnými, a vyprodukují více potomků. To vše způsobí, že populace, ač vystavena určitému loveckému tlaku, bude v dlouhodobém časovém horizontu stabilní. Takto byl alespoň vliv loveckého úsilí na severoamerické populace kachny divoké (Anas platyrhynchos) popisován ve vědeckých článcích ještě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Zhruba od osmdesátých let se množí práce, které naopak dokumentují jev popsaný hned v úvodu příspěvku, a sice že lov kachnám spíše škodí. V devadesátých letech už důkazy o negativním působení odstřelu na severoamerické divoké kachny převládly. Finští ornitologové zkoumali, jestli tento posun ve výsledcích není způsoben odlišnou metodikou výpočtů v různých etapách vědeckého bádání. Přepočítali tedy moderními metodami dostupné práce nejrůznějšího datování a přišli s varovným závěrem: Odlišnosti nejsou způsobeny zpracováním dat, a je tedy pravděpodobné, že se s kachnami v Severní Americe během posledních desetiletí něco děje. Početnost jejich populací klesá a jedinci, kteří padnou za oběť lidské kratochvíli, nejsou již nahrazováni úspěšnějším hnízděním ostatních. Co však tuto podivnou změnu způsobuje, není zatím jasné. (Oikos 104, 612–614, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné