Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Cesty za porozuměním

VILIAM POLTIKOVIČ (kamera, scénář a režie): V kruhu znovuzrození hodinový dokument, ČT 2, 1. června 2004
 |  15. 7. 2004
 |  Vesmír 83, 388, 2004/7

Euroamerickou civilizací již hezkých pár let cloumá módní vlna tibetofilie. Na knihkupeckých pultech jsou spousty podivných výtvorů, kdekdo cvičí Pět Tibeťanů, pro pravý modlicí mlýnek nemusíte do Himálaje, ale koupíte ho na Žižkově. Zjednodušeně se tyto jevy vysvětlují přesyceností materiální „kulturou“ a hledáním východiska ve východních duchovních naukách. Mnozí ze Západu jezdí za asijskou exotikou, zpravidla je realita zaskočí a přivážejí snímky, z nichž čiší nadřazenost a nepochopení.

O to cennější a vzácnější jsou díla, kterým je cizí ja­kákoli povrchnost. Čtenáři Vesmíru již poznali zlomeček prací Viliama Poltikoviče (jeho fotografie provázely text našeho předního tibetanisty Josefa Kolmaše; Ves­mír 80, 75, 2001/2). Filmovou a televizní fakultu Poltikovič absolvoval r. 1984 a v Asii strávil za kamerou mnoho času. Natočil sedmidílný seriál Duše východu, dokumenty Dalajlamova narozeninová přání, Karmapa – dvě cesty božství, Sarvamangalam, Slovo Buddhovo, Západní Bengálsko: Pod ochranou bohyní. Filmoval na Mahákumbhaméle, největší duchovní slavnosti na světě, která probíhala od 9. ledna do 21. února 2001 na řece Ganze (dokument Kapka z poháru nesmrtelnosti).

Jedinečným zážitkem je shlédnutí jeho posledního díla – V kruhu znovuzrození. Těžištěm hodinového dokumentu je sice pouť kolem hory Kailás, ale film napěchovaný informacemi diváka seznámí se základními pojmy, ústředními postavami a zdroji východních náboženství, především buddhizmu. K věřícím se kamera přibližuje s úctou a pochopením, nic nemá nádech laciné senzace. Podivným „tvorem“ v těchto končinách je Evropan, ne domorodci, kteří zde svou víru vyznávají již po staletí. Této skutečnosti si je Poltikovič dobře vědom, dokládá to i jeho kniha Touha po absolutnu. Smutné je, že Česká televize nenašla pár tisíc korun pro verzi s anglickými podtitulky, o niž je zájem…

Starý tibetský uprchlík mi v Indii vyprávěl o cestě do Curychu, kam se vydal za dcerou, píše Patrick French v knize Tibet, Tibet (s. 39). Připadalo mu to tam hodně divné. Šli navštívit přátele, ale všichni měli moc práce, než aby si mohli sednout a popovídat. Když vešel do něčího domu, dokonce ho ani nepozvali dál a nevybídli, aby se posadil a o nabídnutí nějakého jídla už nemohla být ani řeč. Děti tráví čas hraním počítačových her a neposlouchají povídání dospělých. Když člověka pozvou na večírek, čeká se od něho, že přijde v přesně určenou hodinu, přinese s sebou láhev alkoholu a v přesně určenou dobu zase odejde. Ulice zametají a uklízejí většinou stroje, ale nezaměstnaní pobírají štědré dávky od státu… Návštěva Curychu mu připadala zajímavá, ale chování vyspělé západní společnosti bylo nad jeho chápání. French se dlouhodobě angažoval v protibetském hnutí, zná dobře Tibet, jeho kulturu i historii. Nedávno jej projel křížem krážem a jeho (nejen) jazykové znalosti mu umožnily rozmlouvat s mnoha lidmi, kteří zde žijí. Pokouší se zhodnotit, jak a jestli vůbec se dá Tibetu a Tibeťanům pomoci. Jeho závěry nejsou moc povzbudivé, ale poutavě napsaná kniha poskytne látku k zamyšlení nad relativností hlásaných a přijímaných pravd, nejen o Tibetu.

Tendzin Džigme, mladý tibetský mnich z indické Dharamsaly, který v Praze vyučuje tibetštinu na Filozofické fakultě UK a v Nadačním fondu Potala (www.potala.cz), se podivoval nad tím, že jeho žáci jsou v pátek večer po celotýdenním shonu unaveni; tento stav nezná, protože: „Únava je stav mysli.“ Mnohé z běžného života je pro oba typy kultur – ty z východu i ty ze západu – nepochopitelné. A právě tady je prostor, po němž lze kráčet a vzájemné pochopení zušlechťovat. Buddhisté svou pouť kolem Kailásu konají po směru hodinových ručiček, stoupenci bönu obráceně, všichni však jdou po téže cestě…

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné