VESMÍR. O čem psal před lety

O šíření mandelinky bramborové větrem

pojednává Dr. J. Brčák z ústavu pro ochranu rostlin Státních výzkumných ústavů zemědělských v Praze. Vychází z pozorování, která konal v r. 1948 a 1949 v okresu Slaný. Zaznamenával ohniska zachycená v začátku do podrobné mapy. Z nich je vidět, že šíření mandelinky se dělo převážně v určitých směrech, které odpovídají směrům převládajících větrů. Když pak sestrojil příslušné profily, zjistil, že se mandelinka vždy vyskytla na závětrné straně úbočí. Autor vysvětluje tento zjev tím, že brouci, kteří vzlétli a ocitli se v silnějším větru, letěli unášeni větrem. V místech, kde povrch zemský stoupá, proudnice se ohýbají vzhůru a nedovolí, aby letící boruk byl přiražen k zemi. Naproti tomu na klesajícím svahu klesají i proudnice a brouci se dostávají k zemi. Lze tedy v nezamořených oblastech předvídat nálety mandelinky, jestliže známe směr převládajících silnějších letních větrů. Těch totiž využívají nepřátelé k rozšíření mandelinky do našich krajů.

Vesmír, září 1950, s. 14

Brambor rodí dvakrát.

A. F. Kalinkevič ukazuje, že je možné na jednom pozemku získat do roka několik sklizní, a to pěstováním plodin, které dávají dvakrát úrodu. Zajímavé a u nás celkem nové je dosahování dvojí sklizně bramborů pod stejným trsem. Jarovisované brambory se brzy z jara vysadí do lehké půdy a již v polovině června se podkopávají, odeberou se velké hlízy. Do jamek se vpraví trochu zetlelého hnoje. Nato se trsy znovu zasadí do země o 5 cm hlouběji a zalijí. Drobné hlízky, které na kořenech zůstaly, se začnou rychle vyvíjet, jejich počet se rozmnoží a ke konci září až začátkem října dozrají k druhé sklizni. V sovchoze Ramenském u Moskvy měli tak první sklizeň 518 q/ha a druhou 458 q/ha.

Vesmír, únor 1952, s. 45