Kámen úrazu zvaný transgresiv

Přiznám se, že nevím, zda je přechodník participiem, či nikoli, a vzbuzen o půlnoci, nedokázal bych na nikoho chrlit: -e, -íc, -íce, -v, -vši, -vše. Přesto (a nebo právě proto) jsem až dosud žil v přesvědčení, že věta „Popíjejíc víno psal knihu,“ je nesmyslem do očí bijícím. (Buď popíjejíc psala, nebo popíjeje psal.) Jazykové koutky Pavly Loucké považuji za jednu z nejkvalitnějších rubrik Vesmíru a vždy si je se zájmem přečtu, avšak nad tou dnes přečtenou mi trochu cukaly koutky. To proto, že jsem nakonec pochopil tento umně zakomponovaný vtip: Kámen úrazu zvaný transgresiv aneb co nás plete.

(e-mail: PopelM@seznam.cz)

[…] Při čtení jsem si na chvíli škodolibě pomyslel, že jste koutek psala lahodné víno popíjejíc, zatímco já, čta víno nepopíjeje, jsem se nestačil divit.

[…] Šotkové dovedou být opravdu krutí. Naštěstí jsou ve Vesmíru hosty prakticky neznámými a tak si k jeho čtení sedám s příjemným pocitem, že budu číst opravdu česky. (A co tak prosadit do spisovné češtiny univerzální moravský přechodník choďa, seďa, leža? Bylo by po kamenech úrazu!)

(e-mail: pesek@leo3.fsv.cvut.cz)

Odpověď autorky:

Jak vidím, spadla jsem do vlastnoručně nastražené pasti. Písmenko -a (v „popíjejíc psala“) chybí mou vinou – nemohla jsem se rozhodnout, koho mám nechat popíjet, až nakonec zůstala formulace změněna jen napůl. Za roztržitost se všem omlouvám a za vtipné komentáře děkuji těmto čtenářům i mnoha dalším, jejichž dopisy přišly později.