Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Envisat umí sledovat hladinu řek a jezer

 |  16. 2. 2004
 |  Vesmír 83, 68, 2004/2

Již téměř desetiletí měříme díky satelitům vysílajícím radarové signály výšku oceánů a zemského povrchu. Jenom na místě řek a jezer se na radarových výškových mapách dosud nacházelo „zde jsou lvi“. Teprve radiolokační výškoměr RA-2 Evropské kosmické agentury, umístěný na družici Envisat, „lvy odehnal“.

Hlavní problém v mapování řek a jezer dosud spočíval v nerozluštitelných signálech, jejichž příčina vězela v přechodech mezi vodními toky a okolní souší. Signály odražené zpět k satelitu byly špatně dešifrovatelné a zdánlivě chaotické. Úkolu se ujal tým profesorky Philippy Berryové z katedry umělé inteligence a počítačového modelování britské De Montfortovy univerzity, který pečlivě zpracovával všechny gigabajty dat přicházejících z oblastí okrajů řek a jezer, a nakonec je podle jejich podoby zařadil do jednotlivých kategorií. Výsledkem byl algoritmus, který dokázal podle kategorií vyčlenit „mokré“ signály od ostatních. Tak se zrodila báze pro nový družicový radarový výškoměr.

Podle P. Berryové je nový radarový výškoměr obrovským krokem vpřed především pro hydrology. Dává jim konečně nástroj, se kterým budou moci zjišťovat chronologii změn ve výškách vodních hladin a na jejich základě jednou možná i předvídat záplavy či sucha, popř. plánovat využívání vodní energie.

Envisat obíhá po polární dráze ve výšce 800 km a každou sekundu odesílá k Zemi 1800 radarových pulzů. Podle doby odezvy se pak určuje výška družice nad terénem či hladinou. (www.esa.int/export/esaCP/SEM7TF0P4HD_index_...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Petrásek

Mgr. Martin Petrásek (*1980) vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě Teoretickou fyziku a astrofyziku. V rámci PhD. studia se věnuje relativistické astrofyzice se zaměřením na geometrie s nenulovou kosmologickou konstantou. (www.petrasek.tk)

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné