Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Envisat umí sledovat hladinu řek a jezer

 |  16. 2. 2004
 |  Vesmír 83, 68, 2004/2

Již téměř desetiletí měříme díky satelitům vysílajícím radarové signály výšku oceánů a zemského povrchu. Jenom na místě řek a jezer se na radarových výškových mapách dosud nacházelo „zde jsou lvi“. Teprve radiolokační výškoměr RA-2 Evropské kosmické agentury, umístěný na družici Envisat, „lvy odehnal“.

Hlavní problém v mapování řek a jezer dosud spočíval v nerozluštitelných signálech, jejichž příčina vězela v přechodech mezi vodními toky a okolní souší. Signály odražené zpět k satelitu byly špatně dešifrovatelné a zdánlivě chaotické. Úkolu se ujal tým profesorky Philippy Berryové z katedry umělé inteligence a počítačového modelování britské De Montfortovy univerzity, který pečlivě zpracovával všechny gigabajty dat přicházejících z oblastí okrajů řek a jezer, a nakonec je podle jejich podoby zařadil do jednotlivých kategorií. Výsledkem byl algoritmus, který dokázal podle kategorií vyčlenit „mokré“ signály od ostatních. Tak se zrodila báze pro nový družicový radarový výškoměr.

Podle P. Berryové je nový radarový výškoměr obrovským krokem vpřed především pro hydrology. Dává jim konečně nástroj, se kterým budou moci zjišťovat chronologii změn ve výškách vodních hladin a na jejich základě jednou možná i předvídat záplavy či sucha, popř. plánovat využívání vodní energie.

Envisat obíhá po polární dráze ve výšce 800 km a každou sekundu odesílá k Zemi 1800 radarových pulzů. Podle doby odezvy se pak určuje výška družice nad terénem či hladinou. (www.esa.int/export/esaCP/SEM7TF0P4HD_index_...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Petrásek

Mgr. Martin Petrásek (*1980) vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě Teoretickou fyziku a astrofyziku. V rámci PhD. studia se věnuje relativistické astrofyzice se zaměřením na geometrie s nenulovou kosmologickou konstantou. (www.petrasek.tk)

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné