Envisat umí sledovat hladinu řek a jezer

Již téměř desetiletí měříme díky satelitům vysílajícím radarové signály výšku oceánů a zemského povrchu. Jenom na místě řek a jezer se na radarových výškových mapách dosud nacházelo „zde jsou lvi“. Teprve radiolokační výškoměr RA-2 Evropské kosmické agentury, umístěný na družici Envisat, „lvy odehnal“.

Hlavní problém v mapování řek a jezer dosud spočíval v nerozluštitelných signálech, jejichž příčina vězela v přechodech mezi vodními toky a okolní souší. Signály odražené zpět k satelitu byly špatně dešifrovatelné a zdánlivě chaotické. Úkolu se ujal tým profesorky Philippy Berryové z katedry umělé inteligence a počítačového modelování britské De Montfortovy univerzity, který pečlivě zpracovával všechny gigabajty dat přicházejících z oblastí okrajů řek a jezer, a nakonec je podle jejich podoby zařadil do jednotlivých kategorií. Výsledkem byl algoritmus, který dokázal podle kategorií vyčlenit „mokré“ signály od ostatních. Tak se zrodila báze pro nový družicový radarový výškoměr.

Podle P. Berryové je nový radarový výškoměr obrovským krokem vpřed především pro hydrology. Dává jim konečně nástroj, se kterým budou moci zjišťovat chronologii změn ve výškách vodních hladin a na jejich základě jednou možná i předvídat záplavy či sucha, popř. plánovat využívání vodní energie.

Envisat obíhá po polární dráze ve výšce 800 km a každou sekundu odesílá k Zemi 1800 radarových pulzů. Podle doby odezvy se pak určuje výška družice nad terénem či hladinou. (www.esa.int/export/esaCP/SEM7TF0P4HD_index_...)