Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Envisat umí sledovat hladinu řek a jezer

 |  16. 2. 2004
 |  Vesmír 83, 68, 2004/2

Již téměř desetiletí měříme díky satelitům vysílajícím radarové signály výšku oceánů a zemského povrchu. Jenom na místě řek a jezer se na radarových výškových mapách dosud nacházelo „zde jsou lvi“. Teprve radiolokační výškoměr RA-2 Evropské kosmické agentury, umístěný na družici Envisat, „lvy odehnal“.

Hlavní problém v mapování řek a jezer dosud spočíval v nerozluštitelných signálech, jejichž příčina vězela v přechodech mezi vodními toky a okolní souší. Signály odražené zpět k satelitu byly špatně dešifrovatelné a zdánlivě chaotické. Úkolu se ujal tým profesorky Philippy Berryové z katedry umělé inteligence a počítačového modelování britské De Montfortovy univerzity, který pečlivě zpracovával všechny gigabajty dat přicházejících z oblastí okrajů řek a jezer, a nakonec je podle jejich podoby zařadil do jednotlivých kategorií. Výsledkem byl algoritmus, který dokázal podle kategorií vyčlenit „mokré“ signály od ostatních. Tak se zrodila báze pro nový družicový radarový výškoměr.

Podle P. Berryové je nový radarový výškoměr obrovským krokem vpřed především pro hydrology. Dává jim konečně nástroj, se kterým budou moci zjišťovat chronologii změn ve výškách vodních hladin a na jejich základě jednou možná i předvídat záplavy či sucha, popř. plánovat využívání vodní energie.

Envisat obíhá po polární dráze ve výšce 800 km a každou sekundu odesílá k Zemi 1800 radarových pulzů. Podle doby odezvy se pak určuje výška družice nad terénem či hladinou. (www.esa.int/export/esaCP/SEM7TF0P4HD_index_...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Petrásek

Mgr. Martin Petrásek (*1980) vystudoval na Slezské univerzitě v Opavě Teoretickou fyziku a astrofyziku. V rámci PhD. studia se věnuje relativistické astrofyzice se zaměřením na geometrie s nenulovou kosmologickou konstantou. (www.petrasek.tk)

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné