K čemu jsou plastidům stromuly

Před několika lety bylo prokázáno, že plastidy, charakteristické organely rostlinných buněk, poměrně často tvoří nápadné, někdy i velmi dlouhé trubicovité výběžky – stromuly (viz Vesmír 80, 657, 2001/11). Je známo, že tyto útvary, obsahující plastidové stroma, mohou plastidy propojovat, ale dosud se nevědělo, jakou mají funkci.

Nedávno se Ernest Y. Kwok a Maureen R. Hansonová z Cornellovy univerzity v Ithace pokoušeli s využitím fluorescence lokalizovat v laserovém rastrovacím konfokálním mikroskopu dvě plastidové bílkoviny – enzym metabolizmu dusíku aspartátaminotransferázu a nejznámější enzym fotosyntetické fixace oxidu uhličitého ribulózabisfosfát-karboxylázu/oxygenázu (malou podjednotku Rubisco). Zjistilo se, že molekuly obou enzymů, které jsou syntetizovány v cytoplazmě a transportovány do plastidů, putují z jednoho plastidu do druhého skrze stromuly, podobně jako různé látky mezi rostlinnými buňkami putují prostřednictvím plazmodesmů. Stromuly tedy možná slouží k „promíchávání“ obsahu plastidů v různých částech buněk, a navíc mohou svým velkým povrchem zesilovat výměnu látek mezi plastidy a cytoplazmou. Naše představy o funkční struktuře buněk se neustále vyvíjejí. (Journal of experimental Botany 55, 595, 2004)