Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Pestrobarevný Vesmír

(Ad Vesmír 82, 483, 2003/9)
 |  19. 1. 2004
 |  Vesmír 83, 5, 2004/1

Mám rád barvy, a protože od mládí rád maluji a fotografuji, nezbylo mi než se o nich také něco naučit. Proto nemohu souhlasit s některými tvrzeními pana Havla, třeba že se barva červená a žlutá doplňují, zatímco červená a zelená nikoliv. Jednoduchým základem pro pochopení barevných souvislostí je Ostwaldův kruh, který v principu obsahuje tři barvy základní a tři podvojné, jež vzniknou smíšením těch základních. V kruhu jsou položeny tak, že proti sobě leží vždy barva základní a podvojná, a teorie tvrdí, že se doplňují. Např. červená se zelenou a nikoliv se žlutou, protože ta se doplňuje s fialovou, a modrá s oranžovou. Smísením těch základních s doplňkovými podvojnými pak vznikají barvy potrojné s lomenými odstíny, které vlastně v přírodě převládají. Například ona červená se zelenou vytvoří nepřeberné množství nádherných hnědí, radost pohledět. Jiná věc je ale otázka barevných kontrastů, kterých je celkem sedm a s kterými lze dělat často až neuvěřitelné dojmy.

Mohlo se stát, že jsem myšlenku pana Havla špatně pochopil, a v tom případě se omlouvám. Přesto bych rád zdůraznil, že červená a žlutá se možná dobře doplňují na vlajkách států či na fotbalových dresech, ale nikoliv v přírodě a v umění. Vnímání barev a jejich obliba u lidí je určitě oblast estetická a emotivní. Zatímco červená růže se dobře vyjímá proti svým zeleným listům jak na obrázku, tak ve skutečnosti, zelené skvrny na červené šunce určitě nevyvolají libé pocity. Jaké pocity vyvolají u včel, je jiný problém, ale míchat v tomto ohledu lidi se včelami asi není dost dobře možné. I když je pravda, že kombinace žluté a černé (ta prý není barva, ale tma, a proto ji impresionisté nepoužívali) je i lidmi využívána jako výstražná kombinace. Zdá se, že včely to mají na sobě ze stejných důvodů.

Ke stažení

O autorovi

Vlastimil Janků

 

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....