Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Vrána k vráně nesedá, pěnkava k sýkoře ano

 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 416, 2003/7

Teorie mezidruhové konkurence říká, že v místech s omezeným množstvím zdrojů mezi sebou jedinci i druhy o zdroje soupeří. Jejich rozšíření v prostoru je tudíž rovnoměrnější, než by odpovídalo rozšíření, které je pro ně optimální. Ve finských lesích však na prostorové rozmísťování ptáků působí daleko více jiný faktor, který má opačný důsledek než konkurence: jednotliví ptáci i druhy se v určitých místech shlukují, jiná úplně vynechávají. Proč se tak chovají právě ptáci na severu Evropy? Zřejmě kvůli tomu, že je tam krátké jaro a léto, a na hnízdění jim tedy nezbývá příliš mnoho času. Proto se stěhovavé ptačí druhy při vybírání ploch vhodných k výchově potomstva řídí podle druhů stálých. Například pěnkavy obecné (Fringilla coelebs, viz obr.), které jsou v těchto oblastech tažné, se jednoduše usadí poblíž stálých sýkor koňader (Parus major), aniž se samy zdržují hledáním vhodných míst k hnízdění. Ovšem když už je jedinců na určité ploše moc, převáží vliv konkurence a pozitivní závislost hnízdní hustoty pěnkav na hustotě sýkor zmizí. To je zřejmě další důvod, proč se s hromaděním ptačích druhů v jednom biotopu v jižnějších šířkách nesetkáváme – ptáci tu obecně mají vyšší hustotu, a proto se mezi sebou spíše vytlačují, místo aby se navzájem přitahovali. (Oecologia 134, 431–438, 2003)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné