Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Lýkožrout krajinotvorným fenoménem

(ad Vesmír 82, 250, 2003/5)
 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 364, 2003/7

Vůči recenzi Jiřího Hulcra na mou knihu Lýkožrout smrkový a jeho kalamity mám výhrady, které shrnu do několika bodů:

  • Podle recenzenta „autor správně nevysvětluje otázku výskytu lýkožrouta smrkového v původních oblastech výskytu smrku a v oblastech s nepůvodním výskytem smrku“. Ve skutečnosti nejde o autorovy názory, nýbrž o názory starších autorů, jakými byli entomologové a ekologové F. E. A. Schwerdtfeger, E. Schimitschek, Julius Komárek a S. Wilke. V kritizované kapitole je uvedeno, jak J. Komárek v průběhu dvaceti let (1925–1945) změnil na tuto problematiku názor. Ostatně již v úvodu mé knihy je řečeno, že se v ní vyskytují údaje, jež se od sebe liší, pokud byla sledování prováděna na odlišných místech či v jiné době.
  • Recenzent píše, že zánik kalamit lze lépe vysvětlit spolupůsobením více faktorů než působením vnitřního faktoru. K tomu je třeba říci, že jde o poslední část kapitoly, jež se na 20 stranách zabývá různými faktory, které ovlivňují vznik a vývoj kalamit (nikoliv jejich zánik, jak píše recenzent). Recenzentovi ušlo vysvětlení o spolupůsobení více faktorů, jež je uvedeno ve třetím odstavci podkapitoly, která je dokonce nazvána „Neznámý faktor a souhra faktorů“.
  • Podle recenzenta se poslední kapitola knihy zvrhla v kritiku Hnutí Duha a v mentorování o pravdě ve vědě, a to prý knize opravdu nesluší. K tomu je třeba uvést, že kapitola má název „Kampaně pro a proti lýkožroutu smrkovému“ a jsou v ní shrnuty jak názory bavorských médií proti ponechání lýkožrouta smrkového bez zásahů, tak i opačné názory na české straně pro ponechání vývoje kalamity bez zásahů. Na pouhých 18 řádcích z celkových šesti stran knihy je vysvětleno stanovisko Hnutí Duha k této problematice a jeho důsledky. Nedomnívám se tedy, že by se tím tato kapitola v něco „zvrhla“.
  • Dále knize podle recenzenta „nesluší“ mentorování o pravdě ve vědě. Jsem opačného názoru. Slova o tom, že „Věda je vědou jen tehdy, jestliže rovnocenně hodnotí veškerá zjištěná fakta“, a že se „k určitým problémům vyjadřují i ti, kteří se problematikou nezabývají a nechají se ovlivnit tím, co se dovědí z neověřených zpráv svých kolegů“, stále platí. Je povinností vědce rovnocenně hodnotit fakta. Tím by se měl řídit každý vědecký pracovník a neměl by to zpochybňovat ani recenzent.

    Zjednodušování vede ke sporům a toho bychom se měli vyvarovat zvláště ve vědě.

/redakčně kráceno/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Václav Skuhravý

RNDr. Václav Skuhravý, CSc. (*1928) vystudoval zoologii na Příirodovědecké fakultě UK v Praze. V Entomologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích se zabývá zejména ekologií hmyzu (bejlomorky) a lesnickou entomologií.

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné