mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Lýkožrout krajinotvorným fenoménem

(ad Vesmír 82, 250, 2003/5)
 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 364, 2003/7

Vůči recenzi Jiřího Hulcra na mou knihu Lýkožrout smrkový a jeho kalamity mám výhrady, které shrnu do několika bodů:

  • Podle recenzenta „autor správně nevysvětluje otázku výskytu lýkožrouta smrkového v původních oblastech výskytu smrku a v oblastech s nepůvodním výskytem smrku“. Ve skutečnosti nejde o autorovy názory, nýbrž o názory starších autorů, jakými byli entomologové a ekologové F. E. A. Schwerdtfeger, E. Schimitschek, Julius Komárek a S. Wilke. V kritizované kapitole je uvedeno, jak J. Komárek v průběhu dvaceti let (1925–1945) změnil na tuto problematiku názor. Ostatně již v úvodu mé knihy je řečeno, že se v ní vyskytují údaje, jež se od sebe liší, pokud byla sledování prováděna na odlišných místech či v jiné době.
  • Recenzent píše, že zánik kalamit lze lépe vysvětlit spolupůsobením více faktorů než působením vnitřního faktoru. K tomu je třeba říci, že jde o poslední část kapitoly, jež se na 20 stranách zabývá různými faktory, které ovlivňují vznik a vývoj kalamit (nikoliv jejich zánik, jak píše recenzent). Recenzentovi ušlo vysvětlení o spolupůsobení více faktorů, jež je uvedeno ve třetím odstavci podkapitoly, která je dokonce nazvána „Neznámý faktor a souhra faktorů“.
  • Podle recenzenta se poslední kapitola knihy zvrhla v kritiku Hnutí Duha a v mentorování o pravdě ve vědě, a to prý knize opravdu nesluší. K tomu je třeba uvést, že kapitola má název „Kampaně pro a proti lýkožroutu smrkovému“ a jsou v ní shrnuty jak názory bavorských médií proti ponechání lýkožrouta smrkového bez zásahů, tak i opačné názory na české straně pro ponechání vývoje kalamity bez zásahů. Na pouhých 18 řádcích z celkových šesti stran knihy je vysvětleno stanovisko Hnutí Duha k této problematice a jeho důsledky. Nedomnívám se tedy, že by se tím tato kapitola v něco „zvrhla“.
  • Dále knize podle recenzenta „nesluší“ mentorování o pravdě ve vědě. Jsem opačného názoru. Slova o tom, že „Věda je vědou jen tehdy, jestliže rovnocenně hodnotí veškerá zjištěná fakta“, a že se „k určitým problémům vyjadřují i ti, kteří se problematikou nezabývají a nechají se ovlivnit tím, co se dovědí z neověřených zpráv svých kolegů“, stále platí. Je povinností vědce rovnocenně hodnotit fakta. Tím by se měl řídit každý vědecký pracovník a neměl by to zpochybňovat ani recenzent.

    Zjednodušování vede ke sporům a toho bychom se měli vyvarovat zvláště ve vědě.

/redakčně kráceno/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Václav Skuhravý

RNDr. Václav Skuhravý, CSc. (*1928) vystudoval zoologii na Příirodovědecké fakultě UK v Praze. V Entomologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích se zabývá zejména ekologií hmyzu (bejlomorky) a lesnickou entomologií.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...