Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Staré legendy mají tuhý život

 |  5. 5. 2003
 |  Vesmír 82, 245, 2003/5

Roku 1923 nenadále zemřel lord Carnarvon (George Herbert) na následek růže (erysipelu), která se rozvinula v místě bodnutí moskytem. Financoval expedici archeologa Howarda Cartera do Údolí králů v Egyptě, při které byla odkryta Tutanchamonova hrobka, a sám se výzkumu zúčastnil. Tehdejší tisk spekuloval, že lordova smrt nebyla náhodná, ale že jej postihla kletba, která chrání hrobky egyptských faraonů.

Tato legenda sice nebyla nová – alespoň v anglické literatuře se vyskytla již r. 1869 v povídce spisovatelky Louisy M. Alcottové Lost in a Pyramid: the Mummy Curse – noviny ji živily s úmrtím nejen každého z účastníků expedice, ale i jejich psích miláčků. Když Alb Lythgoe, další z účastníků expedice, zemřel v nemocnici na mrtvici, ředitel Metropolitního muzea moderního umění v New Yorku se cítil povinen (v roce 1934) tuto legendu odmítnout. Nepomohlo ani zjištění, že Carterovy vzorky tkanin a vzduchu z hrobky jsou „absolutně sterilní“. Legenda o kletbě mumie přetrvávala jako další z urbánních mýtů.

Mark R. Nelson z Monashovy univerzity v Austrálii si dal tu práci a prostudoval deníky Howarda Cartera, a hlavně dohledal data narození i úmrtí těch lidí, kteří v letech 1923–1926 vstoupili do hrobky. Délku jejich života porovnával s délkou sedmi jiných Západoevropanů, kteří spolu s archeologickou expedicí navštívili Egypt, avšak do hrobky nevstoupili.

Zjistil (British Med. J. 325,1482–1484, 2002), že 24 mužů, kteří hrobku navštívili, se dožilo v průměru 70 let. To se příliš neliší od „kontrolní“ skupiny 7 účastníků expedice, kteří do hrobky nesestoupili, a tedy se na ně kletba nevztahovala. Nelson vynechal ze svého šetření ženy, protože u většiny z nich nebyl schopen dohledat data narození a úmrtí. (Pro zajímavost lady Evelyn Herbertová – jediná žena, která do hrobky vstoupila – přežila všechny muže z expedice, kteří do hrobky vstoupili také. Zemřela v roce 1980 ve věku 79 let.)

Přestože závěr Nelsonova šetření potvrdil jen to, co už dávno říkal Carter – „každý zdravý člověk by měl takové hlouposti s opovržením pustit z hlavy“ – diskuse na stránkách British Medical Journal svědčí o tom, že ani po 80 letech a navzdory všem argumentům není legenda zcela mrtvá.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné