Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Staré legendy mají tuhý život

 |  5. 5. 2003
 |  Vesmír 82, 245, 2003/5

Roku 1923 nenadále zemřel lord Carnarvon (George Herbert) na následek růže (erysipelu), která se rozvinula v místě bodnutí moskytem. Financoval expedici archeologa Howarda Cartera do Údolí králů v Egyptě, při které byla odkryta Tutanchamonova hrobka, a sám se výzkumu zúčastnil. Tehdejší tisk spekuloval, že lordova smrt nebyla náhodná, ale že jej postihla kletba, která chrání hrobky egyptských faraonů.

Tato legenda sice nebyla nová – alespoň v anglické literatuře se vyskytla již r. 1869 v povídce spisovatelky Louisy M. Alcottové Lost in a Pyramid: the Mummy Curse – noviny ji živily s úmrtím nejen každého z účastníků expedice, ale i jejich psích miláčků. Když Alb Lythgoe, další z účastníků expedice, zemřel v nemocnici na mrtvici, ředitel Metropolitního muzea moderního umění v New Yorku se cítil povinen (v roce 1934) tuto legendu odmítnout. Nepomohlo ani zjištění, že Carterovy vzorky tkanin a vzduchu z hrobky jsou „absolutně sterilní“. Legenda o kletbě mumie přetrvávala jako další z urbánních mýtů.

Mark R. Nelson z Monashovy univerzity v Austrálii si dal tu práci a prostudoval deníky Howarda Cartera, a hlavně dohledal data narození i úmrtí těch lidí, kteří v letech 1923–1926 vstoupili do hrobky. Délku jejich života porovnával s délkou sedmi jiných Západoevropanů, kteří spolu s archeologickou expedicí navštívili Egypt, avšak do hrobky nevstoupili.

Zjistil (British Med. J. 325,1482–1484, 2002), že 24 mužů, kteří hrobku navštívili, se dožilo v průměru 70 let. To se příliš neliší od „kontrolní“ skupiny 7 účastníků expedice, kteří do hrobky nesestoupili, a tedy se na ně kletba nevztahovala. Nelson vynechal ze svého šetření ženy, protože u většiny z nich nebyl schopen dohledat data narození a úmrtí. (Pro zajímavost lady Evelyn Herbertová – jediná žena, která do hrobky vstoupila – přežila všechny muže z expedice, kteří do hrobky vstoupili také. Zemřela v roce 1980 ve věku 79 let.)

Přestože závěr Nelsonova šetření potvrdil jen to, co už dávno říkal Carter – „každý zdravý člověk by měl takové hlouposti s opovržením pustit z hlavy“ – diskuse na stránkách British Medical Journal svědčí o tom, že ani po 80 letech a navzdory všem argumentům není legenda zcela mrtvá.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...