Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Gesta Romanorum

 |  2. 2. 2003
 |  Vesmír 82, 70, 2003/2

Staročeská verze výše zmíněného souboru středověkých exempel (nově jako Příběhy římské, Odeon 1967) je neobyčejně pozoruhodným čtením. K nějaké anekdotě, skutečně či domněle tradované od antiky, je zde vždy připojen komentář, někdy delší než výchozí text, který vysvětluje „duchovní“ smysl celé historky ve vztahu ke křesťanství a jeho mravouce. Manipulačně-interpretační um vynikne třeba u příběhu č. XVII „O dřevě a ženě“ (nepatrně jej zde zkrátím a znovočeštím). Jeho zápletka je drsně cynická, nicméně dobře srozumitelná: Jeden soused si stěžuje druhému, že má na zahradě nešťastný strom, na němž se postupně oběsily všechny tři jeho manželky. Posluchač jej netěší obvyklým způsobem, ale naopak příhodu interpretuje jako šťastnou a vyžádá si pro sebe a další sousedy z toho stromu odnože, aby mohli mít v zahradě podobný a aby jejich ženy na něm mohly časem rovněž upevnit své smyčky, neboť „komuž ženy mrú a koni stojie, nelze jemu chudu býti“. Interpretace nepředpojatého čtenáře poněkud překvapí: Onen strom je Kristův kříž a ony tři ženy jsou lakomství, rozkoš a pýcha. Tomu, kdo činí pokání a zpověď, se samy oběsí na provazech almužen, postu i ctnosti a pokory. Pošetilý je onen soused, který pro ně pláče, zatímco druhý, dobrý křesťan, chce zasadit odnože tohoto stromu nejen ve vlastní zahradě, ale i v srdcích svých sousedů. Po takto nečekaném rozuzlení nelze nepomyslet na výklady (alespoň některé) soudobé sociobiologie či také některých psychoanalytických škol a želet, že jejich autoři exempla ze 14. století nečtou a snad o nich ani nevědí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné