Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Gesta Romanorum

 |  2. 2. 2003
 |  Vesmír 82, 70, 2003/2

Staročeská verze výše zmíněného souboru středověkých exempel (nově jako Příběhy římské, Odeon 1967) je neobyčejně pozoruhodným čtením. K nějaké anekdotě, skutečně či domněle tradované od antiky, je zde vždy připojen komentář, někdy delší než výchozí text, který vysvětluje „duchovní“ smysl celé historky ve vztahu ke křesťanství a jeho mravouce. Manipulačně-interpretační um vynikne třeba u příběhu č. XVII „O dřevě a ženě“ (nepatrně jej zde zkrátím a znovočeštím). Jeho zápletka je drsně cynická, nicméně dobře srozumitelná: Jeden soused si stěžuje druhému, že má na zahradě nešťastný strom, na němž se postupně oběsily všechny tři jeho manželky. Posluchač jej netěší obvyklým způsobem, ale naopak příhodu interpretuje jako šťastnou a vyžádá si pro sebe a další sousedy z toho stromu odnože, aby mohli mít v zahradě podobný a aby jejich ženy na něm mohly časem rovněž upevnit své smyčky, neboť „komuž ženy mrú a koni stojie, nelze jemu chudu býti“. Interpretace nepředpojatého čtenáře poněkud překvapí: Onen strom je Kristův kříž a ony tři ženy jsou lakomství, rozkoš a pýcha. Tomu, kdo činí pokání a zpověď, se samy oběsí na provazech almužen, postu i ctnosti a pokory. Pošetilý je onen soused, který pro ně pláče, zatímco druhý, dobrý křesťan, chce zasadit odnože tohoto stromu nejen ve vlastní zahradě, ale i v srdcích svých sousedů. Po takto nečekaném rozuzlení nelze nepomyslet na výklady (alespoň některé) soudobé sociobiologie či také některých psychoanalytických škol a želet, že jejich autoři exempla ze 14. století nečtou a snad o nich ani nevědí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné