Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Ambiciózne projekty Craiga Ventera

 |  2. 2. 2003
 |  Vesmír 82, 72, 2003/2

Ešte ani poriadne neskončil projekt úplného sekvenovania ľudského genómu a už sa rýsujú nové vedecké plány: sekvenovanie genómu šimpanza, niektorých domácich zvierat, dôležitých poľnohospodárskych rastlín a pod. So smelým nápadom prišiel aj J. Craig Venter, ktorý pracovaval vo firme Celera Genomics na sekvenovaní ľudského genómu. V priebehu najbližších dvoch rokov plánuje osekvenovať 1000 ľudských genómov (Science 298, 947, 2002). Projekt počíta iba so sekvenovaním dôležitých, aspoň z dnešného pohľadu, kódujúcich sekvencií. Výsledky výskumu nebudú utajované a budú publikované vo vedeckých časopisoch. Finančný problém spojený s realizáciou takého veľkolepého projektu chce Venter vyriešiť zriadením nadácie, do ktorej záujemcovia vložia pol milióna dolárov. Tým získajú disk, na ktorom bude uložena sekvencia ich genómu. Podľa Ventera by tieto údaje mohli poslúžiť pri prípadnej medicínskej liečbe uvedených darcov.

Viacerí renomovaní vedci však vyslovujú istú skepsu nad využitím takýchto údajov v medicíne vo veľmi krátkej budúcnosti. Argumentujú, že je ešte priskoro očakávať od sekvenovania ľudského genómu konkrétne výsledky s medicínskou aplikáciou u ľuďských pacientov. V blízkej budúcnosti sa uvidí, či Venter nájde pre svoje plány pochopenie u bohatých mecenášov.

Citát

Blaise Pascal, Myšlenky, Mladá fronta, Praha 2000, s. 30

Protože člověk nemůže být všestranný a vědět všechno, co se o čemkoli dá vědět, má vědět trochu ode všeho. Je přece mnohem krásnější vědět něco o všem než vědět všechno o jedné věci. Taková všestrannost je hezčí. Kdyby si člověk mohl osvojit obě, bylo by to ještě lepší, ale musí-li si už vybírat, ať si vybere tu první. Lidé to vědí a jednají podle toho, neboť často umí věci dobře posoudit.

…Dospěli jsme ke globální civilizaci, v níž ty nejklíčovější prvky hluboce závisejí na vědě a technice. Dospěli jsme do situace, kdy téměř nikdo z nás vědě a technice nerozumí. To je recept na pohromu.

Carl Sagan

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Štefan Vilček

Prof. Ing. Štefan Vilček, DrSc., (*1950) vyštudoval chémiu na ČVUT v Prahe. Zaoberá sa detekciou a charakterizáciou vírusov na genetickej úrovni. Vyvinul viaceré PCR testy na diagnostiku infekčných chorôb hospodárskych zvierat a venuje sa aj molekulárnej epizootológii. Teraz pracuje na Univerzite veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach. vyštudoval chémiu na ČVUT v Prahe. Zaoberá sa detekciou a charakterizáciou vírusov na genetickej úrovni. Vyvinul viaceré PCR testy na diagnostiku infekčných chorôb hospodárskych zvierat a venuje sa aj molekulárnej epizootológii. Teraz pracuje na Univerzite veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné