Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Ambiciózne projekty Craiga Ventera

 |  2. 2. 2003
 |  Vesmír 82, 72, 2003/2

Ešte ani poriadne neskončil projekt úplného sekvenovania ľudského genómu a už sa rýsujú nové vedecké plány: sekvenovanie genómu šimpanza, niektorých domácich zvierat, dôležitých poľnohospodárskych rastlín a pod. So smelým nápadom prišiel aj J. Craig Venter, ktorý pracovaval vo firme Celera Genomics na sekvenovaní ľudského genómu. V priebehu najbližších dvoch rokov plánuje osekvenovať 1000 ľudských genómov (Science 298, 947, 2002). Projekt počíta iba so sekvenovaním dôležitých, aspoň z dnešného pohľadu, kódujúcich sekvencií. Výsledky výskumu nebudú utajované a budú publikované vo vedeckých časopisoch. Finančný problém spojený s realizáciou takého veľkolepého projektu chce Venter vyriešiť zriadením nadácie, do ktorej záujemcovia vložia pol milióna dolárov. Tým získajú disk, na ktorom bude uložena sekvencia ich genómu. Podľa Ventera by tieto údaje mohli poslúžiť pri prípadnej medicínskej liečbe uvedených darcov.

Viacerí renomovaní vedci však vyslovujú istú skepsu nad využitím takýchto údajov v medicíne vo veľmi krátkej budúcnosti. Argumentujú, že je ešte priskoro očakávať od sekvenovania ľudského genómu konkrétne výsledky s medicínskou aplikáciou u ľuďských pacientov. V blízkej budúcnosti sa uvidí, či Venter nájde pre svoje plány pochopenie u bohatých mecenášov.

Citát

Blaise Pascal, Myšlenky, Mladá fronta, Praha 2000, s. 30

Protože člověk nemůže být všestranný a vědět všechno, co se o čemkoli dá vědět, má vědět trochu ode všeho. Je přece mnohem krásnější vědět něco o všem než vědět všechno o jedné věci. Taková všestrannost je hezčí. Kdyby si člověk mohl osvojit obě, bylo by to ještě lepší, ale musí-li si už vybírat, ať si vybere tu první. Lidé to vědí a jednají podle toho, neboť často umí věci dobře posoudit.

…Dospěli jsme ke globální civilizaci, v níž ty nejklíčovější prvky hluboce závisejí na vědě a technice. Dospěli jsme do situace, kdy téměř nikdo z nás vědě a technice nerozumí. To je recept na pohromu.

Carl Sagan

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Štefan Vilček

Prof. Ing. Štefan Vilček, DrSc., (*1950) vyštudoval chémiu na ČVUT v Prahe. Zaoberá sa detekciou a charakterizáciou vírusov na genetickej úrovni. Vyvinul viaceré PCR testy na diagnostiku infekčných chorôb hospodárskych zvierat a venuje sa aj molekulárnej epizootológii. Teraz pracuje na Univerzite veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach. vyštudoval chémiu na ČVUT v Prahe. Zaoberá sa detekciou a charakterizáciou vírusov na genetickej úrovni. Vyvinul viaceré PCR testy na diagnostiku infekčných chorôb hospodárskych zvierat a venuje sa aj molekulárnej epizootológii. Teraz pracuje na Univerzite veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach.

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné