Záhada V 838 Monocerotis

Bezvýrazná hvězda V 838 Monocerotis zaujala nejdříve astronomy, a posléze i astrofyziky. V lednu 2002 totiž její jasnost vzrostla více než desetitisíckrát a na krátkou dobu se stala nejjasnější hvězdou Mléčné dráhy. I když podobný vzrůst jasnosti není příliš častý, pro astronomy není ničím novým, setkávají se s ním při výbuchu novy či supernovy. Zatímco však při výbuších nov a supernov bývá materiál vnějších vrstev hvězdy vymrštěn vysokými rychlostmi do okolního prostoru, V 838 Monocerotis vyrostla v chladného obra, tj. zachovala si vnější vrstvy, a do okolního prostoru z ní „vane“ hvězdný vítr v porovnání s poměry v novách a supernovách pouze uměřenou rychlostí. Vysoký jas hvězdy již dávno zeslábl, ale pozornost astronomů přitáhlo „světelné echo“. Relativně krátký pulz světla z hvězdy se šíří prostorem a ozařuje v něm chladnou (nezářící) hmotu. Zde zveřejněné obrázky zaznamenávají, jak toto echo pozoroval Hubblův teleskop 20. května, 2. září, 28. října a 17. prosince 2002. Světelné echo je velmi vzácný jev, předtím bylo zaznamenáno naposledy v roce 1936. Astronomové očekávají, že světelný pulz bude možné pozorovat až do roku 2010. (Nature 422, 405–408, 2002).