Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Jihoafrické savany sužované suchem

 |  8. 12. 2003
 |  Vesmír 82, 667, 2003/12

Národní parky v afrických savanách slouží k ochraně mnoha druhů velkých kopytníků před pytláky a dalšími tlaky bující civilizace. Na jejich populace mají ovšem silný vliv i přírodní faktory, především dešťové srážky, jejichž množství je v čase rozděleno velmi nerovnoměrně. Drtivá většina jich spadne v sezoně dešťů, kterou na zbytek roku vystřídá sucho. Nicméně i v suché části roku trochu prší, a právě tento déšť je pro přežití velkých býložravců nejdůležitější. V „mokré“ sezoně totiž po vydatném dešti rychle vyroste velké množství trávy, tu však zvířata ani zdaleka nezužitkují, zásoby si vytvořit nemohou a migrace za čerstvou pící je v ohrazených parcích vyloučena. Proto jsou kopytníci v období sucha závislí na občasných srážkách, které udržují pastviny aspoň trochu zelené. Souvislost mezi deštěm a vývojem početnosti kopytníků se zkoumala v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice. Zatímco katastrofální nedostatek srážek v deštivém období v polovině osmdesátých let populace zdejších kopytníků nijak nepostihl, po úbytku srážek v období sucha během let devadesátých klesla prudce početnost u sedmi z jedenácti sledovaných druhů. Pokud bude srážek v suchých sezonách ubývat i nadále, je velmi pravděpodobné, že některé druhy – např. antilopa koňská (Hippotragus equinus), antilopa vraná (Hippotragus niger) nebo kudu (Tragelaphus strepsiceros) – z Krugerova parku v brzké budoucnosti vymizí. Návštěvníci parku tak budou moci pozorovat pouze ty druhy – zebry (Equus burchelli), impaly (Aepyceros melampus), žirafy (Giraffa camelopardalis) a pakoně modré (Connochaetes taurinus) – které jsou vůči suchu odolnější. (Ecology Letters 6, 412–419, 2003)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné