Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Voda na Marsu se neschovala pod povrch

 |  6. 10. 2003
 |  Vesmír 82, 546, 2003/10

Sdělovacími prostředky proletěla zpráva, že by červenavé zbarvení Marsu mohlo být způsobeno dopady meteoritů, nikoli chemickými procesy v dobách, kdy na Marsu byla spousta vody. Mars byl v poslední době vůbec středem pozornosti, velký zájem vyvolalo jeho největší přiblížení za posledních 60 000 let. Byl ostatně zajímavý i na pohled – pozdě večer zdobil jihovýchod naší oblohy.

Do diskuse o tom, kam zmizela voda z Marsu, přispěl Joshua Brandfield s kolegy z Arizonské státní univerzity v Tempe. Vyšel z toho, že Mars byl kdysi teplý a vlhký. Kam voda zmizela? Snad do jeho hlubin? Nové studium prachu na Marsově povrchu však ukázalo, že v hlubinách planety žádná utajená masa vody není.

Analýzy vycházejí z údajů americké sondy Mars Global Surveyor, jež krouží kolem planety od r. 1997. Tým pátral po uhličitanech, které by se měly utvářet jedině za přítomnosti vody. Ložiska uhličitanů na Zemi jsou svázána s dávnými mořskými dny například bílé útesy doverské byly vytvořeny uhličitanem vápenatým na dně moře.

Pro existenci vody prý svědčí složení meteoritů, o nichž se předpokládá, že k nám přiletěly z Marsu. Jestliže by v pánvích a roklích na Marsu byly nalezeny uhličitany, byl by to důkaz, že zde voda skutečně kdysi byla.

Jak se uhličitany na Marsu hledají? Je o nich známo, že absorbují určité frekvence infračerveného záření, a proto Brandfieldův tým pátral ve spektrech pořízených družicí Mars Global Surveyor. Nyní mají Američané o přítomnosti uhličitanů svědectví. Podle jejich výsledků jsou 23 % půdy na Marsu pokryta lehkým popraškem, který je tvořen uhličitanem hořečnatým, magnezitem. Z toho vyplývá, že voda z Marsu nejspíš unikla do atmosféry nebo zmrzla v led, ale neskrývá se v podzemí v podobě obrovských jezer. Zvažovala se také otázka, zda nám magnezitový poprašek neznemožňuje vidět vlastní podobu Marsova povrchu, ale podle většiny odborníků se toho nemusíme obávat.

Ivo Budil

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...