Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Voda na Marsu se neschovala pod povrch

 |  6. 10. 2003
 |  Vesmír 82, 546, 2003/10

Sdělovacími prostředky proletěla zpráva, že by červenavé zbarvení Marsu mohlo být způsobeno dopady meteoritů, nikoli chemickými procesy v dobách, kdy na Marsu byla spousta vody. Mars byl v poslední době vůbec středem pozornosti, velký zájem vyvolalo jeho největší přiblížení za posledních 60 000 let. Byl ostatně zajímavý i na pohled – pozdě večer zdobil jihovýchod naší oblohy.

Do diskuse o tom, kam zmizela voda z Marsu, přispěl Joshua Brandfield s kolegy z Arizonské státní univerzity v Tempe. Vyšel z toho, že Mars byl kdysi teplý a vlhký. Kam voda zmizela? Snad do jeho hlubin? Nové studium prachu na Marsově povrchu však ukázalo, že v hlubinách planety žádná utajená masa vody není.

Analýzy vycházejí z údajů americké sondy Mars Global Surveyor, jež krouží kolem planety od r. 1997. Tým pátral po uhličitanech, které by se měly utvářet jedině za přítomnosti vody. Ložiska uhličitanů na Zemi jsou svázána s dávnými mořskými dny například bílé útesy doverské byly vytvořeny uhličitanem vápenatým na dně moře.

Pro existenci vody prý svědčí složení meteoritů, o nichž se předpokládá, že k nám přiletěly z Marsu. Jestliže by v pánvích a roklích na Marsu byly nalezeny uhličitany, byl by to důkaz, že zde voda skutečně kdysi byla.

Jak se uhličitany na Marsu hledají? Je o nich známo, že absorbují určité frekvence infračerveného záření, a proto Brandfieldův tým pátral ve spektrech pořízených družicí Mars Global Surveyor. Nyní mají Američané o přítomnosti uhličitanů svědectví. Podle jejich výsledků jsou 23 % půdy na Marsu pokryta lehkým popraškem, který je tvořen uhličitanem hořečnatým, magnezitem. Z toho vyplývá, že voda z Marsu nejspíš unikla do atmosféry nebo zmrzla v led, ale neskrývá se v podzemí v podobě obrovských jezer. Zvažovala se také otázka, zda nám magnezitový poprašek neznemožňuje vidět vlastní podobu Marsova povrchu, ale podle většiny odborníků se toho nemusíme obávat.

Ivo Budil

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné