Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Odcházím na P3n

 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 56, 2003/1

„Jdem na P3n, přijdem z5 v 5,“ napsaly mi kdysi děti na cár papíru (bydlím na Malé Straně). Dnes tento způsob dorozumívání používají i dospělí, kteří vlastní mobil. Ne že by si chtěli hrát, ale esemeska musí být „short“ (SMS – Short Message Service), maximálně 160 znaků. To už je značné omezení, a proto uživatelé mobilu vymýšlejí další a další zkrácení. Vynechávají samohlásky (kdklv – kdekoliv, tm – tam, td – tady) nebo využívají úspornější angličtinu (hi – ahoj, if – jestliže). Ani úspornost angličtiny jim však nestačí, proto zkratkami nahrazují celé fráze (ASAP – as soon as possible, OT – off topic, 4U – for you, U2 – you too, či dokonce ILU2 – I love you too). Při takové komunikaci se oba jazyky všelijak kombinují: dnes to nego (nejde), taxory (tak sorry).

Ještě větší abstrakcí jsou emotikony (z emotionicon), nazývané též „smajlíky“, popř. – ó hrůzo –„xichtíky“. Nejznámější z nich je dvojtečka s pomlčkou a závorkou – :-), kde dvojtečka představuje oči, pomlčka nos a závorka usmívající se ústa (v novějších verzích wordu je už pro to speciální znak, usmívající se měsíček – ☺). Znamená to něco jako „teda to mě fakt pobavilo“. Znak /: představuje „tak nevím, jsem v rozpacích“, znak :­-o „to mě překvapilo“, znak 8-) „nosím brýle“, znak :-X „už raději mlčím“ a tak podobně. Emotikon může stát sám o sobě, ale také může být součástí většího celku, např. znak pro pobavení plus bday znamená „happy birthday“, tentýž znak plus xmas představuje „happy Christmas“. Jazyk obsahující česko-anglické emotikony se někdy nazývá „netština“, termínem pro jazyk SMS obecně je „lingo“ (viz www.transl8it.com).

Typickým znakem všech SMS u nás je chybějící diakritika. Čtení zpráv proto vyžaduje určitý důvtip – pracka přece není pračkapocestný nemusí být počestný. A protože mi to zatím nego, :-X. Asi se půjdu projít na P3n. (Naše řeč 85, 207–212, 2002/4)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....