Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Odcházím na P3n

 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 56, 2003/1

„Jdem na P3n, přijdem z5 v 5,“ napsaly mi kdysi děti na cár papíru (bydlím na Malé Straně). Dnes tento způsob dorozumívání používají i dospělí, kteří vlastní mobil. Ne že by si chtěli hrát, ale esemeska musí být „short“ (SMS – Short Message Service), maximálně 160 znaků. To už je značné omezení, a proto uživatelé mobilu vymýšlejí další a další zkrácení. Vynechávají samohlásky (kdklv – kdekoliv, tm – tam, td – tady) nebo využívají úspornější angličtinu (hi – ahoj, if – jestliže). Ani úspornost angličtiny jim však nestačí, proto zkratkami nahrazují celé fráze (ASAP – as soon as possible, OT – off topic, 4U – for you, U2 – you too, či dokonce ILU2 – I love you too). Při takové komunikaci se oba jazyky všelijak kombinují: dnes to nego (nejde), taxory (tak sorry).

Ještě větší abstrakcí jsou emotikony (z emotionicon), nazývané též „smajlíky“, popř. – ó hrůzo –„xichtíky“. Nejznámější z nich je dvojtečka s pomlčkou a závorkou – :-), kde dvojtečka představuje oči, pomlčka nos a závorka usmívající se ústa (v novějších verzích wordu je už pro to speciální znak, usmívající se měsíček – ☺). Znamená to něco jako „teda to mě fakt pobavilo“. Znak /: představuje „tak nevím, jsem v rozpacích“, znak :­-o „to mě překvapilo“, znak 8-) „nosím brýle“, znak :-X „už raději mlčím“ a tak podobně. Emotikon může stát sám o sobě, ale také může být součástí většího celku, např. znak pro pobavení plus bday znamená „happy birthday“, tentýž znak plus xmas představuje „happy Christmas“. Jazyk obsahující česko-anglické emotikony se někdy nazývá „netština“, termínem pro jazyk SMS obecně je „lingo“ (viz www.transl8it.com).

Typickým znakem všech SMS u nás je chybějící diakritika. Čtení zpráv proto vyžaduje určitý důvtip – pracka přece není pračkapocestný nemusí být počestný. A protože mi to zatím nego, :-X. Asi se půjdu projít na P3n. (Naše řeč 85, 207–212, 2002/4)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné