Odcházím na P3n

„Jdem na P3n, přijdem z5 v 5,“ napsaly mi kdysi děti na cár papíru (bydlím na Malé Straně). Dnes tento způsob dorozumívání používají i dospělí, kteří vlastní mobil. Ne že by si chtěli hrát, ale esemeska musí být „short“ (SMS – Short Message Service), maximálně 160 znaků. To už je značné omezení, a proto uživatelé mobilu vymýšlejí další a další zkrácení. Vynechávají samohlásky (kdklv – kdekoliv, tm – tam, td – tady) nebo využívají úspornější angličtinu (hi – ahoj, if – jestliže). Ani úspornost angličtiny jim však nestačí, proto zkratkami nahrazují celé fráze (ASAP – as soon as possible, OT – off topic, 4U – for you, U2 – you too, či dokonce ILU2 – I love you too). Při takové komunikaci se oba jazyky všelijak kombinují: dnes to nego (nejde), taxory (tak sorry).

Ještě větší abstrakcí jsou emotikony (z emotion a icon), nazývané též „smajlíky“, popř. – ó hrůzo –„xichtíky“. Nejznámější z nich je dvojtečka s pomlčkou a závorkou – :-), kde dvojtečka představuje oči, pomlčka nos a závorka usmívající se ústa (v novějších verzích wordu je už pro to speciální znak, usmívající se měsíček – ☺). Znamená to něco jako „teda to mě fakt pobavilo“. Znak /: představuje „tak nevím, jsem v rozpacích“, znak :­-o „to mě překvapilo“, znak 8-) „nosím brýle“, znak :-X „už raději mlčím“ a tak podobně. Emotikon může stát sám o sobě, ale také může být součástí většího celku, např. znak pro pobavení plus bday znamená „happy birthday“, tentýž znak plus xmas představuje „happy Christmas“. Jazyk obsahující česko-anglické emotikony se někdy nazývá „netština“, termínem pro jazyk SMS obecně je „lingo“ (viz www.transl8it.com).

Typickým znakem všech SMS u nás je chybějící diakritika. Čtení zpráv proto vyžaduje určitý důvtip – pracka přece není pračka a pocestný nemusí být počestný. A protože mi to zatím nego, :-X. Asi se půjdu projít na P3n. (Naše řeč 85, 207–212, 2002/4)