Vesmír - O čem psal před lety

Veverka.

Loňského roku jsem byl na prázdninách v Padrti u Rožmitálu. Jednou navečer jsem si vyšel do lesa, a tu jsem uslyšel žalostné pískání. Chvíli jsem pátral v korunách stromů po zvuku, který jest toho příčinou. Až za chvíli jsem zpozoroval veverku, jak skáče rychle se stromu na strom, a za ní kunu, která ji pronásledovala. Veverka dělala odvážné skoky, které se kuna bála dělati. Proto vždy seskočila se stromu a běžela za veverkou po zemi. Ale veverka byla chytrá, a zůstala na větvi stát. Chtěla-li ji kuna chytit, musila na strom. Než tam vylezla, veverka udělala odvážný skok a zase jí unikla. Musila zase dolů a honička se opakovala. Jednou se jí však podařilo na veverku zaútočiti ze zdola. Po veverce skočila a zranila ji na nožičce. V tom okamžiku jsem po kuně začal házet kameny a zahnal jsem ji. Veverku jsem chytil a odnesl si ji domů. Ošetřoval jsem ji a dal jsem jí jméno Liduška. Když se uzdravila, začala se přátelit se psem Harykem, s kočkou a s jinými domácími zvířaty. Když jsem odcházel z prázdnin, pustil jsem ji do lesů, poněvadž jsem usoudil, že jí bude na svobodě lépe. Velice rád si na ni vzpomínám, jak byla hravá a vděčná za to, že jsem jí zachránil život.

Milan Doskočil, Ia. reálky Praha XII

Vesmír 15. října 1940, s. 53

Americká politika a vývoj přírody.

E. J. Schlaikjer z Brooklynu přišel na zajímavou myšlenku vyložit vývoj živočichů jako obdobu politických směrů v USA.

Prvé místo zaujímají radikálové. Jsou členy zvláštní skupiny, jejímž cílem je ustavičné vzpouzení proti normálnímu řádu a snaha odlišiti se co nejvíce od normálního života. Vynikají specialisací, závisící na novém prostředí. Jejich specialisace zabíhá do takových krajností, že při změně podmínek nové přizpůsobení není možné. Jejich osud je proto vyhynutí (dinosauři, mamuti).

Na druhé místo klade Schlaikjer konservativní liberály. Ponechávají si rozumně všechny nejlepší vlastnosti svých předků a snaží se selekcí získati nové. Odtud se rekrutují nové rody a druhy (kůň, kočka, člověk).

A konečně existují tací tradiční konservativci, kteří trvají neústupně na konstitučním dědictví svých předků. Mění se jen nepatrně. Jsou to živé zkameněliny (vačnatci, ptakopysk).

Vesmír 15. listopadu 1940, s. 71