Připíjím na zdraví či na život...

Je to modlitba? Vznášet přípitky za něčí uzdravení je stejně běžné jako modlit se za něj. Představme si, že se skupina věřících 28 dní modlí tímto způsobem (tedy přípitky) za uzdravení nemocných. Čistě hypoteticky by se vybraná skupina nemocných uzdravila a skupina věřících onemocněla (ukázaly by to jaterní testy). Duchovní vzdálená modlitba ale také může být nebezpečná pro psychiku vybraných modlících se.

Co náboženský fanatizmus? Chápu, že zajímá neurology a že se snaží přesně pojmenovat, co se v takových chvílích ve věřících děje. Ukázalo by to EEG?

Samozřejmě, známe to, „věř, a víra tvá tě uzdraví…“, „věř, a bude ti pomoženo…“, ale pak taky známe „pomoz si, a bude ti pomoženo“. Tím „pomoz si“ může být míněno i ono „věř“.

Známe ale i ty, kteří jakoby bezelstně inzerují své zaručeně ověřené přípravky na tu či onu chorobu nebo na zpomalení procesu stárnutí. Alespoň jednou do týdne se dočteme, že rakovině zabrání toto, Alzheimerově chorobě ono, vypadávání vlasů zas tamto. Je s podivem, že někteří lidé tomu věří, léky či masti užívají, a je to i jejich víra, co jim usnadňuje sžít se s chorobou. Právem se někdy hovoří o tom, že ti a ti manželé mají dítě vymodlené... Víra tvá tě uzdraví… ale kolikrát si nějaký muž-vědec hodí mincí, když je vyslovena hypotéza, že jeho žena Sára je neplodná? A pozve si raději dívku Agar. Bůh pak možná vyslyší Sáru a pomůže jí, ale není to pro gynekology pohádka z bible?

Myslím-li na neléčitelné choroby, napadá mne, jak vhodná – pro případy, kdy víra nebo, chcete-li, modlitba může oddálit proces umírání či samotnou smrt – je instituce hospicu. Samozřejmě, každému dle jeho víry, nevíry či náboženského vyznání... Co má však dělat např. člověk, který celý život miluje radost, rozkoš, bláznivost, humor a nenávidí tresty, ukřižování, pálení čarodějnic, vězení, a příbuzní ho v dobré víře, že v hospicu může do své poslední chvilky kouřit, pít a poplácávat sestřičky za milý úsměv po zadečku, milosrdně ubytují v „domě smrti“. A tam se celý den ve svém pokoji dívá na kříž. Taková „modlitba“ může i zabít mnohem rychleji. Modlitba je příbuzná se slovem modla. A modla je něco, co stvořil člověk. Proč některá náboženství neuznávají zobrazení, tedy modly? Jak mám věřit v něco, co namaloval, nakreslil, vytesal, vymodeloval, tj. udělal člověk? Samozřejmě že obecně se terapeutické prostředky umění vysoce cení a uznávají.

Mělo by být na mně, abych se rozhodla, čemu chci věřit a budu věřit i v momentě nemoci. Ať mi kdosi někde v dálce připije na život, zavolá živio, na její zdraví! Ať se za mne pomodlí. Budu mít hlavně radost z toho, že na mne někdo myslí, že chce mé dobro. Ale Othello ať to raději není!