Jak historik datuje Škaredou středu?

Určení začátku našeho letopočtu (viz články, Vesmír 79, 707, 2000/12 a Vesmír 79, 708, 2000/12) není zdaleka jedinou nejasností v datování. Jakkoli umíme pro každý rok zjistit datum pohyblivých Velikonoc, můžeme identifikovat jen ty dny, které jsou definovány jednoznačně. Když si ve Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) porovnáme heslo středa s heslem škaredý, budeme zmateni. Pod prvním heslem najdeme Škaredou středu (též Popeleční) jako den, jímž začíná postní období (tj. 40 dní před Velikonocemi) a věřící si sype hlavu popelem. Pod druhým heslem ji však najdeme jako den předcházející Zelenému čtvrtku (tj. těsně před Velikonocemi). Je nabíledni, že každé heslo zpracovával jiný člověk, nicméně oba čerpali ze seriózních slovníků...

Otázka zní: Je středa škaredá proto, že byla šokujícím kontrastem k veselému masopustnímu úterku (viz lidové Po masopustním úterku se středa škaredí), anebo proto, že se těsně před svátky vymetaly saze z komínů? Středa před Zeleným čtvrtkem je v literatuře doložena jako Sazometná (Jakoubek ze Stříbra, 1500) nebo Černá. Jako Škaredou ji najdeme až v Trávníčkově slovníku (1952), ovšem jen jako jednu ze dvou alternativ (a není známo, jak k ní Trávníček dospěl). Může tedy jít o omyl, nelze však vyloučit, že si lidé v průběhu let skutečně označili dvě různé středy tímtéž přívlastkem. Ostatně výsledný efekt popela či sazí na hlavě je pro laika špatně rozlišitelný. Ubohý historik, který by chtěl podle zmínky o Škaredé středě datovat událost. (Naše řeč 83, 219, 2000/4)