Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Jak historik datuje Škaredou středu?

 |  5. 5. 2002
 |  Vesmír 81, 296, 2002/5

Určení začátku našeho letopočtu (viz články, Vesmír 79, 707, 2000/12 a Vesmír 79, 708, 2000/12) není zdaleka jedinou nejasností v datování. Jakkoli umíme pro každý rok zjistit datum pohyblivých Velikonoc, můžeme identifikovat jen ty dny, které jsou definovány jednoznačně. Když si ve Slovníku spisovného jazyka českého (1960–1971) porovnáme heslo středa s heslem škaredý, budeme zmateni. Pod prvním heslem najdeme Škaredou středu (též Popeleční) jako den, jímž začíná postní období (tj. 40 dní před Velikonocemi) a věřící si sype hlavu popelem. Pod druhým heslem ji však najdeme jako den předcházející Zelenému čtvrtku (tj. těsně před Velikonocemi). Je nabíledni, že každé heslo zpracovával jiný člověk, nicméně oba čerpali ze seriózních slovníků...

Otázka zní: Je středa škaredá proto, že byla šokujícím kontrastem k veselému masopustnímu úterku (viz lidové Po masopustním úterku se středa škaredí), anebo proto, že se těsně před svátky vymetaly saze z komínů? Středa před Zeleným čtvrtkem je v literatuře doložena jako Sazometná (Jakoubek ze Stříbra, 1500) nebo Černá. Jako Škaredou ji najdeme až v Trávníčkově slovníku (1952), ovšem jen jako jednu ze dvou alternativ (a není známo, jak k ní Trávníček dospěl). Může tedy jít o omyl, nelze však vyloučit, že si lidé v průběhu let skutečně označili dvě různé středy tímtéž přívlastkem. Ostatně výsledný efekt popela či sazí na hlavě je pro laika špatně rozlišitelný. Ubohý historik, který by chtěl podle zmínky o Škaredé středě datovat událost. (Naše řeč 83, 219, 2000/4)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kalendáře a měření času
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné