Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Ad Genocida a lidská přirozenost

(Vesmír 81, 29, 2002/1)
 |  1. 3. 2002
 |  Vesmír 81, 124, 2002/3

Článek J. Zrzavého mě nerozhořčil ani nepohoršil a považuji jej za objevný a pronikavý. Nicméně jeho závěrečný odstavec [Řečeno jasně a bez příkras – prosazovat altruizmus na úkor individuálního sobectví či bojovat proti korupci (neboli recipročnímu altruizmu, který jediný je schopen spolehlivě narušovat skupinové vazby) znamená preferovat etiku genocidy před etikou vraždění] mi připadá jako pěkný příklad toho, čemu Popper říkal „orakulární filozofie“ – důkazem pravdivosti výroku je už to, že jej Mistr pronesl. Především máme přijmout jako samozřejmost ztotožnění recipročního altruizmu s korupcí. Mně to samozřejmé nepřipadá. Dejme tomu, že doučuji fyziku dítě svého kolegy botanika, který mi radí s pěstováním rostlinek v květináčích. To je nepochybně reciproční altruizmus, je to však korupce?

Za výrokem dále tuším dvě nevyslovené teze: 1) Jakákoliv forma altruizmu či boje proti korupci omezuje vraždění. 2) Je v povaze člověka zabíjet své bližní a má na vybranou pouze mezi vražděním a genocidou.

Žádný argument na podporu první teze jsem v článku nenašel. Mám o její platnosti empirické pochybnosti. Dám-li žebrákovi almužnu a doporučuji, aby to udělali i jiní, omezuji snad možnost, že by pro peníze někoho zavraždil, co však podpořím-li almužnou kulturní časopis? Jak omezuji etiku vraždění (a preferuji tudíž etiku genocidy) tím, že nesdělím za úplatu uchazečům o studium otázky testů a odsuzuji lidi, kteří tak činí?

Co se týče druhé teze, článek přesvědčivě ukazuje, že genocida je něco jiného než vražda. Zároveň však z něj vidíme, že vztah mezi nimi není komplementární. V koncentračních táborech bylo samotnými nacisty odhaleno několik tisíc vražd – to by se sotva stalo v nynějších německých vězeních. V genocidě se už nějaká ta „obyčejná“ vražda či jiný zločin schová a dává se tak příležitost i těm našim bližním, kterým pro jejich páchání v negenocidní společnosti chybějí jisté osobní vlastnosti. Těmto lidem genocidní duch vyhovuje, a jeho hlasatelé zpravidla počítají s jejich podporou, i když to nepřiznají ani sami sobě. Řekl bych (a myslím, že to analýze Zrzavého nijak neodporuje), že v genocidních údobích je individuální i „mafiánská“ zločinnost omezována hlavně tam, kde v ní držitelé moci tuší jakousi nekalou konkurenci. Myslím, že sotva někdy existovala genocida jen v čistě ideové podobě potřeby vyhladit „cizí“, do které by se nemísily žádné osobní a hmotné motivy, jež by se v jiných situacích projevily (nebo taky pro nedostatek odvahy a příležitosti neprojevily) obyčejným vražděním.

Na druhé straně nevidím žádný logický ani věcný rozpor mezi snahou omezit jak vraždění, tak genocidu – obojí vyplývá z přikázání Nezabiješ.

Ke stažení

O autorovi

Jan Novotný

Prof. RNDr. Jan Novotný, CSc., (*1944) vystudoval fyziku pevné fáze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Na katedře obecné fyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá obecnou teorií relativity a problémy matematické fyziky. V nakladatelství Doplněk vyšel v r. 2001 soubor jeho esejů pod názvem Proč Platon nepral zeleninu.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...