Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Nová zbraň proti biofilmům

 |  5. 12. 2002
 |  Vesmír 81, 712, 2002/12

Biofilmy (povlaky bakterií) se tvoří na všem – od zubů, protetických náhrad a implantátů po přídě lodí. Schopnost růst v biofilmu má mnoho druhů bakterií včetně řady patogenů (viz Vesmír 80, 203, 2001/4). Na zubech se biofilmy stávají součástí zubního plaku a přispívají k tvorbě zubního kazu. Mohou růst i na implantátech srdečních chlopní, kloubních náhradách či katétrech nebo se občas uchytí v poškozené tkáni a vytvoří v ní infekční ložisko. Ložiska biofilmu bývají obtížně léčitelná antibiotiky (bakterie jsou v biofilmu lépe chráněny). Biofilmy se nevyskytují jen v lidském těle – podílejí se též na korozi rozvodných potrubí, chladicích a topných systémů (viz Vesmír 80, 206, 2001/4), zpomalují pohyb lodí tím, že zvyšují třecí síly na kýlu apod.

Důležitým krokem při tvorbě biofilmu je bakteriální adheze. Letos začátkem roku objevili K. Otto a T. Silhavy z Princetonské univerzity mechanizmus, který bakteriím slouží k tomu, aby poznaly, že se dotkly pevného povrchu. Studovali bakterii Escherichia coli a zjistili na jejím povrchu lipoprotein NlpE, který ve spojení s Cpx­signální dráhou vyvolává tvorbu biofilmu. Lokalizovali polohu dotykově-senzorového mechanizmu, a potom zkoumali proces adheze u bakteriálních mutantů, jimž v tomto signálním mechanizmu „vypnuli“ geny. Přerušení mechanizmu vedlo k tomu, že mutované bakterie nepřilnuly k povrchu tak jednoduše, a pokud přece přilnuly, začaly tvořit odlišnou strukturu – nikoli funkční film. Mechanizmus potlačení adheze by se dal využít v boji proti biofilmům. (Proceedings of National Academy of Science 99, 2287–2292, 2002)

Ke stažení

RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Veronika Holá

Ing. Veronika Holá (*1978) vystudovala Fakultu životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je postgraduální studentkou lékařské mikrobiologie v Mikrobiologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se zabývá zejména bakteriálním biofilmem u klinicky významných mikrobů a jeho rezistencí k antibiotikům.

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...