Tak přece jenom špenát!

Špenát, populární nejen díky Pepkovi námořníkovi, nesprávným informacím o vysokém obsahu železa a objevování biochemických procesů fotosyntézy, se možná vrátí jako oblíbené téma do medicíny i zdravé výživy. Vědci z Oak Ridge National Laboratory na Univerzitě v Tennessee a Na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles se pokoušejí použít reakční centra fotosystému 1 izolovaná z rostlin k léčení očních nemocí. Týká se to zejména stařecké degenerace žluté skvrny na sítnici (retinitis pigmentosa), což je dědičně podmíněná choroba vedoucí ke slepotě.

I když je při těchto nemocích poškozena sítnice, zůstává zachováno nervové spojení oka s mozkem a elektrická stimulace sítnice vyvolává reakce podobné těm, které byly vzbuzeny světlem. Izolované reakční centrum fotosystému 1 přijímá fotony a vzbuzuje tak elektrický potenciál asi 1 V. Cílem výzkumu je prokázat, zda takto vyvolaná napětí mohou být přenesena nervy do mozku a zda je mozek schopen obrazy vyvolané elektrickou stimulací intepretovat. Potom se vědci pokusí vnést vyčištěný fotosystém 1 z rostlinných buněk do buněk sítnice a budou implantáty testovat u živočichů. V dosavadních pokusech úspěšně zapojili fotosystém 1 do lipozomů, v nichž by se mohl přenos do sítnice uskutečnit.

V jiném, méně náročném výzkumu uspěl v boji proti degenerativním nemocím lutein, karotenoid přítomný ve většině zelenin a v ovoci. Potravinářské firmy (např. portugalská Kemin Foods nebo švýcarská Roche Vitamins) ho vyrábějí v krystalické formě (jeho čistota je 80 %), která je použitelná jako doplněk potravinářských produktů. Produkty jiných firem dodávají estery luteinu, které však lidské tělo musí za pomoci enzymů a tuku předem metabolicky zpracovat. Lutein je pravděpodobně pro zdraví očí účinnější než známý beta-karoten. Spolu s vitaminem E snižují karotenoidy v potravě riziko onemocnění sítnice a šedého zákalu. (Biophotonics International, prosinec 2001, s. 10, Food Engineering & Ingredients, únor 2002, s. 43)