Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Staré kosti a nová velryba

 |  5. 10. 2002
 |  Vesmír 81, 596, 2002/10

V sedmdesátých letech minulého století byly na mořském břehu blízko kalifornského San Diega postupně nalezeny čtyři uhynulé exempláře středně velkých ozubených kytovců z čeledi vorvaňovcovitých (Ziphiidae). Poslední číslo časopisu Marine Mammal Science (18, 577–608, 2002) přineslo zajímavou informaci o tom, že v nich byl dnes, po více než dvaceti letech, rozpoznán nový druh. V odborných kruzích způsobila tato zpráva značný rozruch, vždyť nové druhy velryb nejsou popisovány každý den.

Na základě morfologie byla zmíněná zvířata předběžně zařazena k druhu Mesoplodon hectori. Pro rod Mesoplodon je typický pár zvětšených zubů ve spodní čelisti samců, který je používán při vzájemných soubojích, jak je také patrné z četných jizev na kůži starších kusů. Jako potrava jim slouží především pelagičtí hlavonožci.

Tohoto problému se ujala Merel Delboutová, která provedla genetickou analýzu mitochondriální DNA získané ze vzorků uložených v muzeu. Výsledek práce byl překvapující – ukázalo se, že jedinci z Kalifornie jsou druhu Mesoplodon hectori geneticky velmi vzdáleni. Byli proto klasifikováni jako nový druh, který byl nazván M. perrini (na počest Williama F. Perrina, současného odborníka na mořské savce).

Většina z 85 současných druhů kytovců byla popsána na základě vzorků získaných během rozmachu mořeplavectví a velrybářství v 18. a 19. století. Nové druhy objevené ve 20. století spadaly hlavně do kategorie hlubinných a skrytě žijících organizmů, často s nízkými populačními hustotami – a bylo mezi nimi také 8 z 20 známých druhů vorvaňovců. Přesto je objev nového druhu tak velkého zvířete v novém tisíciletí mimořádnou událostí, která mimo jiné naznačuje, jak málo toho víme o hlubokomořských tvorech. (Nature 417, 801, 2002)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hulva

Doc. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D., (*1975) vystudoval molekulární biologii (Mgr.) a zoologii (Ph.D.) na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře zoologie PřF UK a katedře biologie a ekologie PřF Ostravské univerzity se zabývá zejména evoluční genetikou, biogeografií a ochranou savců.
Hulva Pavel

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné