Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Staré kosti a nová velryba

 |  5. 10. 2002
 |  Vesmír 81, 596, 2002/10

V sedmdesátých letech minulého století byly na mořském břehu blízko kalifornského San Diega postupně nalezeny čtyři uhynulé exempláře středně velkých ozubených kytovců z čeledi vorvaňovcovitých (Ziphiidae). Poslední číslo časopisu Marine Mammal Science (18, 577–608, 2002) přineslo zajímavou informaci o tom, že v nich byl dnes, po více než dvaceti letech, rozpoznán nový druh. V odborných kruzích způsobila tato zpráva značný rozruch, vždyť nové druhy velryb nejsou popisovány každý den.

Na základě morfologie byla zmíněná zvířata předběžně zařazena k druhu Mesoplodon hectori. Pro rod Mesoplodon je typický pár zvětšených zubů ve spodní čelisti samců, který je používán při vzájemných soubojích, jak je také patrné z četných jizev na kůži starších kusů. Jako potrava jim slouží především pelagičtí hlavonožci.

Tohoto problému se ujala Merel Delboutová, která provedla genetickou analýzu mitochondriální DNA získané ze vzorků uložených v muzeu. Výsledek práce byl překvapující – ukázalo se, že jedinci z Kalifornie jsou druhu Mesoplodon hectori geneticky velmi vzdáleni. Byli proto klasifikováni jako nový druh, který byl nazván M. perrini (na počest Williama F. Perrina, současného odborníka na mořské savce).

Většina z 85 současných druhů kytovců byla popsána na základě vzorků získaných během rozmachu mořeplavectví a velrybářství v 18. a 19. století. Nové druhy objevené ve 20. století spadaly hlavně do kategorie hlubinných a skrytě žijících organizmů, často s nízkými populačními hustotami – a bylo mezi nimi také 8 z 20 známých druhů vorvaňovců. Přesto je objev nového druhu tak velkého zvířete v novém tisíciletí mimořádnou událostí, která mimo jiné naznačuje, jak málo toho víme o hlubokomořských tvorech. (Nature 417, 801, 2002)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Hulva

Doc. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D., (*1975) vystudoval molekulární biologii (Mgr.) a zoologii (Ph.D.) na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře zoologie PřF UK a katedře biologie a ekologie PřF Ostravské univerzity se zabývá zejména evoluční genetikou, biogeografií a ochranou savců.
Hulva Pavel

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné