Je víno zdravé? Resveratrol ano

Článek Jiřího Pazourka a Josefa Havla jsme si se zájmem přečetli a rádi bychom poopravili některá tvrzení. Resveratrol, jehož vzorec je mimochodem přehozen se vzorcem diethylstilbesterolu (což je syntetický estrogen, ne enzym), je v České republice systematicky sledován již několik let minimálně na třech pracovištích (vysokoškolských i akademických), komerční nepočítaje, což kopíruje do jisté míry celosvětové trendy. Výzkum je předmětem grantových projektů a pokrývá kromě základního výzkumu do jisté míry i výzkum vlivu technologie zpracování hroznů révy vinné na obsah resveratrolu. Resveratrol byl připraven i synteticky a byl vypočten energetický rozdíl mezi E- a Z-izomerem, který je velice nízký (14,5 kJ.mol^-­1), což vysvětluje snadný přechod E­izomeru na Z-izomer. Systematická studie obsahu resveratrolu v moravských červených vínech byla publikována v Chemických listech 94, 973, 2000. Byl sledován ročník 1999, který patří k nejlepším v poslední době, a bylo zjištěno, že nejvyšší obsahy resveratrolu vykazují vína označovaná jako jakostní z velkopavlovické oblasti (celková tabulka obsahů resveratrolu v moravských červených vínech je k dispozici u autorů příspěvku). Je pravda, že uvádění obsahu resveratrolu na etiketách se ještě nevžilo nebo není vyžadováno zákonem, na druhé straně uvádění či neuvádění obsahů resveratrolu je velmi pravděpodobně dáno také obchodní politikou výrobců a dále tím, že vyšší obsah resveratrolu automaticky neznamená kvalitnější druhy vína. Je nutno vzít v úvahu, že protektivní účinky vína budou zřejmě souhrou, resp. synergickým působením většího počtu fenolických látek ve víně. Určitou roli v uvádění obsahu resveratrolu na etiketách bude hrát patrně i cena analýz, zejména u malých producentů.