Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Velká tajemství vědeckého výzkumu

 |  5. 7. 2001
 |  Vesmír 80, 404, 2001/7

Ulaj je váženým stařešinou kmene Didipa a pamatuje časy německé kolonizace, japonské okupace, australské administrativní správy i všechna léta nezávislé Papuy-Nové Guineje. Stařešinou mimořádně agilním a skvělou studnicí znalostí o rostlinách, zvířatech i tradicích kmene. Jedním ze sousedů kmene Didipa byla po deset let biologická stanice, a tak má Ulaj bohaté zkušenosti s výpomocí řadě výzkumníků. Někteří chytali netopýry, přivazovali jim na záda vysílačky, a potom celé noci běhali po pralese s anténou a mapovali, kam že to netopýři létají. Jiní dlouhé hodiny pročesávali kamenitá řečiště lesních potoků, až nalezli kýženého bělavého červa. A zase jiní chytali ptáky do sítí, aby jim na pařát připnuli kroužek s číslem. Další chytali brouky na lep, můry na světlo a mouchy do feromonových lapačů. Našli se i tací, co připichovali na listy stromů termity a počítali, kolik jich bylo po čase objeveno a sežráno mravenci. Jiní zase chytali motýly, psali jim na křídla čísla, pak je vypouštěli a následující den se je snažili chytit znovu. Další měřili stromy v lese. Nebo dlouhé měsíce shromažďovali padající listí a plody do lapačů, a pak je pečlivě vážili. Ulaje už prostě hned tak něco nepřekvapí.

Každý z vědců mu ve svém nadšení vysvětlil, k čemu je právě to jeho cirkusové číslo dobré – k odhalení populační struktury netopýrů, odhadu početnosti motýlů v lese, měření koloběhu vápníku a tak dále. Taková vysvětlení ovšem nevysvětlují nic – zejména ne, proč tolik zdánlivě inteligentních lidí nelituje značných nákladů a úsilí k dosažení cílů tak nesmyslných.

Na našem projektu, spočívajícím v detailním výzkumu nepoužitelného hmyzu konzumujícího listy neužitečných druhů stromů, pracuje několik Novoguinejců, včetně Ulaje, už pět let jako laboratorní a terénní technici. Ani jim není po letech vysvětlování idea základního výzkumu jasná, ačkoliv nejen jeho metodologii, ale i bezprostřední cíle, jako je třeba měření druhové rozmanitosti herbivorního hmyzu v tropickém lese, chápou beze zbytku. Záhadou ovšem zůstává, proč jsme se tu objevili, vybudovali terénní stanici, vybavili ji počítači, mikroskopy, terénním automobilem a dalšími drahými předměty, a potom intenzivně pracovali pět let na projektu tak viditelně absurdním, jenž po všem tom úsilí produkuje ročně dva krychlové metry kartonových krabic s napíchanými brouky a dalším vesměs ošklivým hmyzem.

Jestliže vyloučíme možnost, že jde nakonec přece jenom o podnikání skrytě ziskové, jakým se nakonec ukázala i tak zdánlivě neužitečná aktivita jako rýžování zlata, nezbývá už jiné vysvětlení než magický rituál. Výzkumem jsou posedlí hlavně Evropané a Američané, tedy právě ti, kteří přišli se zázraky technologie. Jak jedno z druhého pochází, není sice zjevné, ale nějaké spojení existovat musí. Veřejné novoguinejské mínění o základním výzkumu se tak v podstatě shoduje s pohledem evropské či americké veřejnosti. Tam si základní výzkum dokonce platí, v naději, že se projekty s křiklavě absurdními tématy kabalisticky přetransformují ve společenské bohatství a technologický pokrok. A ono k tomu nějak (i když nikdo neví jak) skutečně dochází, jak potvrzují historické analýzy.

Chtějí-li tedy méně rozvinuté země své technologicky pokročilejší a mohovitější konkurenty dohnat a předehnat, je třeba zejména více a lépe chytat netopýry a přivazovat jim na záda vysílačky, prosívat kamenitá řečiště kvůli bělavému červu, připichovat termity na lupení, psát čísla na motýlí křídla a vážit padající listí v lese. V našich novoguinejských i českobudějovických laboratořích děláme co můžeme. Nakonec od toho tu my, bílí kouzelníci, jsme.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Je vědeckým pracovníkem Entomologického ústavu AV ČR, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné