Ad Transdebitace

Při pozorném čtení úvahy kolegy Komárka jsem si povšiml dvojznačnosti, která může zaujmout autora i čtenáře. Úvaha ukazuje, jak použité násilí oslabuje pachatele a posiluje oběti. V této souvislosti autor píše: „Úsloví o tom, že krev mučedníků je semenem církve, je hluboce pravdivé – krev mučedníků je semenem čehokoliv, pro co byli obětováni. Takto s množstvím obětí sílila antická božstva a takto s množstvím pokusných zvířat sílí novověká věda.“ Obětovat se pro něco sám a být někým pro něco obětován jsou ovšem zcela rozdílné věci. Začátek první věty by ladil se zbývajícím citovaným textem pouze tehdy, kdyby lidé zabití před oltáři a pokusná zvířata položili své životy dobrovolně pro větší slávu antických božstev a pro větší triumfy novověké vědy. Protože tak tomu patrně nebylo a není, měl by být závěr spíše opačný.