Priony ≈ flogiston?
Když čtu o statisících krav každoročně utracených ve jménu potlačení BSE, napadá mě spousta otázek. Ta jedna je zásadní: Byl podán skutečně ověřitelný důkaz, že: zaprvé skutečně existují priony a zadruhé zda priony opravdu způsobují BSE (nemoc šílených krav)? Domnívám se, že zatím nebyla kladně zodpovězena ani jedna část této otázky, i když je možno položit ještě další: Dochází k nákaze lidí skutečně pojídáním tepelně zpracovaného hovězího masa?
Myslím však, že pro druhou otázku existuje alternativní hypotéza, která mě napadla pro řešení patogenezy řady nemocí už více než před půl stoletím (viz Čas. Lék. Čes. 86, 981, 1949). Nazval jsem to tehdy imunotoxicita. Tato myšlenka byla nejdříve bouřlivě popírána skupinou kolem neblahého akademika Ivana Málka, později se prosadila v západních zemích jako tzv. autoimunita.
Pro BSE se mi zmíněná hypotéza jeví asi takto:
- Napadení centrální nervové soustavy imunitním systémem vlastního těla není běžně možné, protože oba systémy jsou fyziologicky důmyslně odděleny.
- U některých osob je však tato bariéra v důsledku nedosti známých důvodů narušena, a tehdy mohou vznikat autoimunitní syndromy, např. roztroušená skleróza a jiné (viz V. Wagner: Patologie imunity, Avicenum 1972).
- V trávicím traktu neúplně rozložené antigenní komplexy z cizorodých tkání občas procházejí skrze střevní sliznici a vyvolávají v imunitním systému kolem portálního oběhu různé imunitní reakce, jak je prokázáno např. u některých alergií. Nelze tedy vyloučit, že se občas vstřebají i zbytky nedostatečně enzymaticky rozložených potravin, např. z hovězí nervové tkáně.
- Tyto antigenně účinné části u imunologicky vysoce reaktivních osob mohou vyvolávat tvorbu cytotoxických T-lymfocytů, popřípadě i stejně zaměřených protilátek. Zmíněná hypotéza je experimentálně vyvratitelná (K. Popper), její vyvrácení či potvrzení je laboratorně experimentálně možné. Grant by mohli uhradit pěstitelé skotu, na výsledku by totiž mohli dost vydělat.
Žádné priony tedy ani nejsou potřeba: nezapomeňme na Lavoisiera, který koncem 18. století vyvrátil flogistonovu teorii hoření!
Citát
V. Schreiber: Medicína na přelomu tisíciletí, Academia, Praha 2000, s. 183
Lékařská věda však také musela opustit některá docela nová dogmata, ale učinila tak ochotně, podle stavu poznání. Jedním takovým dogmatem bylo to, že infekční organizmy ... působí jako kompletní živé organizmy, tj. mají vše, co k živým buňkám patří. ... Odvěký spor, zda se dědičnost přenáší jen nukleovými kyselinami, nebo i bílkovinami, se tak navrací...Ke stažení
- Článek ve formátu PDF [397,39 kB]