Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Temelínští kúzedlníci a Petr Chelčický

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 71, 2001/2

Místního jména Temelín bychom si patrně ani nevšimli nebýt jaderné elektrárny, o níž se zmiňují všechna média už od chvíle, kdy se začala stavět. Iracionální strach z tohoto monstra dal dokonce vzniknout hanlivému neologizmu temelení, který se vztahuje výhradně k provozu elektrárenských bloků. Ve slovanských zemích se však už temelilo před lety a pozůstatkem prastarého temelení patrně bude i jméno Temelín. Vzniklo sice obyčejně – z osobního jména Temel či Temele (ves byla Temelovým majetkem). Jak ale k jménu přišel pan Temel?

V češtině obecné slovo temel nemáme, v chrvátštině se však temelj, temeljiti, temeljan (základ, zakládat, základní) dosud aktivně používá a také v bulharštině se temel (v tomtéž významu) občas objeví, byť je považován za archaizmus. Slovotvorný typ se sufixem -el se vyskytoval i ve staročeštině, o čemž svědčí např. slova davel (valící se voda) či žehel (sežehnutá půda). Ani ta se už nepoužívají, zůstala po nich jen místní jména Davle (původně Davel) a Žihle (pův. Žiehel).

O vsi Temelínu se hovoří ve staročeských dokladech z 15. století: Šíma... z Tajna vymluvil z práva ze vsi Temelína Václava Kolmánka, písaře. Temelín zmiňuje i Petr Chelčický (přibližně 1390–1460) v Sieti viery pravé (kapitola 33): ...domněním kúzedlníkuov a hadačuov hledajie [postižení lidé] v času pokušení svých, túž vážnost kúzedlníkóm majíce v té při jako k svatým, též do Kyjova k matce boží, do Temelína k kúzedlníku... ktož by koli polehčil.

I když v naší západoslovanské oblasti obecné jméno temel není doloženo, osobní jméno doloženo je. Místní jméno Temelín lze sice těžko interpretovat jako „základnu“ (byť „kúzedlníkovi“ by se to možná líbilo), nelze však vyloučit, že se v této vsi kdysi „temelila“ rodina, jejíž jméno bylo „základem“ inspirováno. (Naše řeč 83, 271, 2000/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné