Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Další typ fotosyntetizujících bakterií?

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 66, 2001/2

V Akváriu v Monterey Bay (Kalifornie) analyzoval E. F. Delong se spolupracovníky genom mořského bakterioplanktonu a při té příležitosti objevil proteorodopsin (červený pigment blízký bakteriorodopsinu či halorodopsinu). Je obsažen v gama-proteobakteriích typu SAR86, což jsou archebakterie vyskytující se v Atlantském i Tichém oceánu a také ve Středozemním moři. Hojné bývají zejména ve svrchních vrstvách vody.

Proteorodopsinový gen kóduje polypeptid z 249 aminokyselin o molekulové hmotnosti 27 000. Apoprotein proteorodopsinu vytvořený genetickým zásahem v Escherichia coli váže in vitro retinal a zároveň vzniká proteorodopsin. Tento červený pigment má absorpční maximum při 520 nm, což odpovídá záření v povrchových vrstvách mořské vody. Po laserovém záblesku vlnové délky 532 nm nastávají v proteorodopsinu přechodné změny absorbance při 400 a 590 nm. Během 0,5 ms se vytvoří meziprodukt s absorpčním maximem blízko 400 nm. Ten pak může (podobně jako bakteriorodopsin) účinkovat jako protonová pumpa. Jenže proteobakterie – ve srovnání s halobakteriemi obsahujícími bakteriorodopsin – rostou při obsahu solí čtyřikrát až desetkrát nižším.

Zatím není jasné, jaký je základní metabolizmus gama-proteobakterií. Jejich životním stylem by mohla být chemolitotrofie („žraní kamenů“) nebo nový typ fotoautotrofie (oba způsoby využívají oxid uhličitý). Jisto je jen to, že objev přinese změnu ve výpočtech toků uhlíku a energie v horní vrstvě oceánů, a tedy i ve výpočtu, kolik oxidu uhličitého mohou oceány vázat. (Science 289, 1902, 2000)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné