Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Další typ fotosyntetizujících bakterií?

 |  5. 2. 2001
 |  Vesmír 80, 66, 2001/2

V Akváriu v Monterey Bay (Kalifornie) analyzoval E. F. Delong se spolupracovníky genom mořského bakterioplanktonu a při té příležitosti objevil proteorodopsin (červený pigment blízký bakteriorodopsinu či halorodopsinu). Je obsažen v gama-proteobakteriích typu SAR86, což jsou archebakterie vyskytující se v Atlantském i Tichém oceánu a také ve Středozemním moři. Hojné bývají zejména ve svrchních vrstvách vody.

Proteorodopsinový gen kóduje polypeptid z 249 aminokyselin o molekulové hmotnosti 27 000. Apoprotein proteorodopsinu vytvořený genetickým zásahem v Escherichia coli váže in vitro retinal a zároveň vzniká proteorodopsin. Tento červený pigment má absorpční maximum při 520 nm, což odpovídá záření v povrchových vrstvách mořské vody. Po laserovém záblesku vlnové délky 532 nm nastávají v proteorodopsinu přechodné změny absorbance při 400 a 590 nm. Během 0,5 ms se vytvoří meziprodukt s absorpčním maximem blízko 400 nm. Ten pak může (podobně jako bakteriorodopsin) účinkovat jako protonová pumpa. Jenže proteobakterie – ve srovnání s halobakteriemi obsahujícími bakteriorodopsin – rostou při obsahu solí čtyřikrát až desetkrát nižším.

Zatím není jasné, jaký je základní metabolizmus gama-proteobakterií. Jejich životním stylem by mohla být chemolitotrofie („žraní kamenů“) nebo nový typ fotoautotrofie (oba způsoby využívají oxid uhličitý). Jisto je jen to, že objev přinese změnu ve výpočtech toků uhlíku a energie v horní vrstvě oceánů, a tedy i ve výpočtu, kolik oxidu uhličitého mohou oceány vázat. (Science 289, 1902, 2000)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...
Změny české krajiny okem družic

Změny české krajiny okem družic

Současná tvář české krajiny je poznamenána mnoha historickými událostmi, které se na našem území odehrály. Měnící se politické režimy či odlišné...
Havárie a záchrana kosmické lodě Sojuz MS-10

Havárie a záchrana kosmické lodě Sojuz MS-10

Jan Kolář  |  1. 4. 2019
Raketa Sojuz je nejdéle používanou nosnou raketou v kosmických programech. Její základní konstrukce sahá do počátku kosmického věku, kdy shodnou...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné