Srp a kladivo v žitě

Všimli jste si, jak se v pranostikách prolíná smysl pro realitu s pověrčivostí? Tak například Medardova kápě čtyřicet dní kape (od 8. června) vyjadřuje meteorologicky podloženou skutečnost, kdežto Prší-li v pondělí, bude týden blátivý je naprostý nesmysl (deštivý týden může právě tak začít úterkem, středou či třeba nedělí). Některé pranostiky mají ráz konstatující: Na svatého Jána (24. června) kvete bez od rána (míněn bez černý Sambucus nigra, nikoli šeřík obecný Syringa vulgaris). Některé pranostiky poskytují moudrou radu (Boj se dluhu, drž se pluhu!), jiné představují normu jednání (Na svatého Matouše brambory do koše). Občas se ale stane, že dobře míněný signál nepochopíme: Svatá Markéta hodila srp do žita dnes studenti – dle průzkumu – chápou stejně jako hodila flintu do žita (rezignovala, kapitulovala). Ona však 13. července hází srp do žita proto, aby upozornila, že leckde už může být obilí zralé (říká nám: chopte se srpu a koukejte sklidit úrodu, dokud je čas). Jsou i tací, kteří nebohou svatou podezírají z levicových tendencí a bezúspěšně hledají vedle srpu kladivo. Naštěstí dobové vlivy pominou. Ať se bude v budoucnu sklízet sebedokonalejším superkombajnem, svátek sv. Markéty v našich podmínkách vždy zůstane signálem, že by se mělo začít dělat. (Naše řeč 83, 132, 2000/3)