Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

O podvlékačkách a předběžné opatrnosti

 |  5. 1. 2001
 |  Vesmír 80, 8, 2001/1

Aby nenastalo nedorozumění, podotýkám hned, že v zásadě nemám nic proti principu předběžné opatrnosti. Říká jen to, že pokud nevíme, zda je nějaké naše konání bezpečné, měli bychom se jej vyvarovat. Důvod k ostražitosti přichází, když se tenhle princip selektivně uplatňuje jen někde - to jest tam, kde se rozhoduje, zda zakázat či nezakázat pěstování genově manipulovaných rajčat, sóji nebo bakterií. Za důvěryhodně znějícím principem se totiž může skrývat obava, že bez nějakého představitelného ohrožení by se veřejnost nemusela nechat přesvědčit, že genové manipulace jsou proti přírodě, což je zásadně špatně.

Proti přírodě je ale leccos, také nošení kalhot. Tam však se obvykle o aplikaci principu předběžné opatrnosti neuvažuje. Možné neblahé důsledky nošení těsného, popřípadě syntetického spodního prádla jsou přitom již zhruba po desetiletí sice nikoli častým, ale veskrze vážným tématem diskusí na stránkách odborného lékařského tisku. Čtenář/ka si dle vlastního založení může vybrat, zda se má víc obávat ztráty plodnosti či potence (z obojího bývají slipy obviňovány) anebo vaginálních kvasinkových infekcí (nejbezpečnější prý je chodit v dlouhé sukni a dole bez, jako naše praprababičky). Tudíž i zde lze konstatovat, že nevíme, zda je naše konání bezpečné; kdo nevěří, nechť si udělá rešerši v Medline s klíčovým slovem "underwear".

Statisticky průměrný představitel veřejnosti si ale místo rešerše vyposlechne každovečerní vyprávění jisté dětské lékařky, jak jen to, co je dezinfikované, je opravdu čisté, a jde spát s pocitem, že na světě bude zase o něco bezpečněji, pokud si koupí ten správný dezinfekční prostředek. Nevím, s jakým pocitem chodí spát ta lékařka. Protože jí nepřeji nic zlého, doufám, že ani ona si příslušnou rešerši už hodně dlouho nedělala. Nezanedbatelná část imunologické veřejnosti totiž bere zcela vážně hypotézu, že za současnou epidemii dětských alergií může nedostatek přirozených mikrobiálních podnětů, které dobře vytrénovaly imunitní systém generace našich rodičů a prarodičů. Tedy: zase jedna situace, kdy přinejlepším nevíme, zda opravdu děláme to nejbezpečnější, co bychom mohli - a máme dost důvodů myslet si, že ne.

Pokud chceme brát princip předběžné opatrnosti vážně, měli bychom jej stejně důsledně jako ve věci genových manipulací uplatňovat i v souvislosti s vlastním spodním prádlem nebo s každodenními nákupy v drogerii. Lze ovšem namítat, že opatrní můžeme být jen tam, kde si rizika jsme vědomi. Je na těch, kdo o konkrétním nebezpečí vědí, aby na ně upozorňovali; je to tedy především na nás vědcích.

Právě v souvislosti s genovými manipulacemi se ale často připomíná, že si všech rizik ani vědomi být nemůžeme. Dokonce s nevysloveným podtextem, že právě ta neznámá a nepředvídatelná rizika jsou horší než ta předvídatelná, která jsou koneckonců stejná jako rizika existujících postupů či technologií. Možná by se nám ale žilo o dost lépe a třeba i o něco bezpečněji, kdybychom připustili, že následky našeho konání nelze beze zbytku předvídat. Je samozřejmě rozumné vyvarovat se činností, u nichž si dovedeme představit nějaké konkrétní nebezpečí; ale k tomu snad netřeba nějakých zvláštních principů. Právě tak je samozřejmě mravné vyvarovat se činností, které bychom si - riziko neriziko - nesrovnali s naším dost iracionálním, individuálním, neobjektivním, a přesto (nebo proto?) velice skutečným svědomím; ale k tomu snad netřeba nějaké zvláštní bioetiky.

Další články o GMO:

Bramborové a jiné katastrofy (Vesmír 79, 503, 2000/9)

Transgenová hospodářská zvířata (Vesmír 79, 514, 2000/9)

V přirozenosti člověka je hledat, zkoušet a pokoušet osud (Vesmír 79, 487, 2000/9)

Geneticky modifikované organizmy 1 (Vesmír 81, 636, 2002/11)

Geneticky modifikované organizmy 2 (Vesmír 82, 23, 2003/1)

Geneticky modifikované organizmy 3 (Vesmír 82, 146, 2003/3)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...