Vesmír, o čem psal před lety

„Stopy“ v balvanech.

J. Kořenský popisuje ve svém cestopisu po Číně obřady, kterými buddhisté prokazují úctu nahodilé prohlubni v rule, již za pravou stopu Buddhovu považují. U nás v Čechách je celá řada podobných úkazů, jež považuje lid nejčastěji za stopu sv. Vojtěcha, sv. Prokopa aj. Ve vesnici Cekově (okres Chrudimský) na cestě k Včelákovu nalézá se veliký žulový balvan, na jehož jedné straně je dutina podobná věrnému otisku levého chodidla. Dosud lze zřejmě rozeznati patu, palec a poněkud i ostatní prsty, ač vlivem povětrnosti a přičiněním mládeže stopě na určitosti ubývá. Lid místní i okolní pokládá ji za zázračnou stopu P. Marie. Dle jiného podání lidového je to stopa obra, který tudy šel, „když ještě kamení bylo měkké“. Pravděpodobně je stopa dutinou po vypadlém jádru amfibolitovém, na něž žuly zdejší jsou bohaté. Ovětrá-li balvan, na jehož povrchu se podobné jádro nalézá, vypadne toto konečně a po něm zbude dutina.

Vesmír 1. února 1901, s. 95

Hejno čápů nad Prahou.

Dne 7. března po 4. hodině odpol. (1901) spatřil jsem z Karlova náměstí asi v těch místech, kde je kostel nejs. Trojice ve Spálené ulici, hejno kroužících čápů, jež asi po 10 min. směrem jihozápadním zmizelo. Podobné hejno pozoroval jsem předloňského roku (1899) 8. března o půl páté hodině odpolední v témž směru a v týž čas, což tehda mnou do deníku zapsáno bylo.

Vesmír 15. dubna 1901, s. 156

Průmysl výroby tekutého kysličníku uhličitého

na Moravě se neustále vzmáhá. Po objevení pramenů kysličníku uhličitého u Domštatu povstaly tam dvě továrny, jež ve velkém množství vyrábějí kysličník uhličitý a jej do sousedních zemí vyvážejí. Kysličník uhličitý, který tu prchá ze země, jest chemicky čistý, že nepotřebuje žádného zvláštního vyčištění před zkapalněním. V Čechách na výrobu kysličníku uhličitého tekutého jest jeden závod v Hlubočepích u Prahy. Tu z vápence pálením za použití koku [novodobě koksu, pozn. red.] dostane se kysličník uhličitý a ten po ochlazení a vyčištění se zkapalňuje.

Vesmír 1. srpna 1902, s. 239

Hlas z ciziny o českém museu.

H. F. Osborn, věhlasný to paleontolog americký, uveřejnil v Science velice pochvalný článek o Fričově veledíle „Fauna der Gaskohle“ a ku konci dodává: „Ti, kdož navštíví Prahu, najdou zde k svému překvapení, že toto město chová jedno z nejkrásnějších museí zoologických na světě, které se vyvinulo řízením tohoto veterána zoologie.“

Vesmír 15. června 1902, s. 203