Knihovník budoucnosti – úředník, nebo autor?

Diskuse o budoucnosti knihoven a knihovníků v souvislosti s nástupem nových informačních technologií se ve světě i u nás vede již dlouho. Považujeme za významný počin, že se i Vesmír do této debaty zapojil.

Jako představitelé jedné z největších vědeckých knihoven v České republice – Knihovny Akademie věd ČR – můžeme prohlásit, že s většinou tvrzení v tomto článku plně souhlasíme. Domníváme se, že knihovny a knihovníci musí nabízet nové služby na mnohem vyšší intelektuální úrovni než dosud. Proto také v posledních letech naše knihovna prošla zásadní přestavbou, která nespočívala jen ve stavebních úpravách a restauraci nádherných historicky cenných prostor. Cílem bylo zajistit čtenářům přístup k moderním informačním technologiím za podpory kompetentních informačních pracovníků, v něž se bývalí knihovníci transformují.

Plně nemůžeme souhlasit s tvrzením, že papír – tedy kniha – jako nosič informace zcela zanikne. Může to platit o nových vědeckých a technických publikacích. Jak ukazuje světová zkušenost, nástup ryze elektronických publikací z oblasti fikce (šířených např. po webu) je přinejmenším velmi rozpačitý. Také se nedá očekávat, že bude reálné převést nesmírné množství historicky vzniklých publikací beze zbytku do elektronické formy. Bylo by to navíc i neekonomické.

Bude však nutné (a v tom s Andrewem Hardiem plně souhlasíme) vytvářet „informační metadata“ v elektronické formě přístupné na webu, a to nejen o současné produkci, ale také o té části nynějších fondů na klasickém nosiči, která je žádána, aby mohla být v celosvětovém informačním prostoru zpřístupněna. To by měla být podstatná, i když ne výlučná náplň práce nových knihovníků.

Můžeme se pochlubit tím, že v rámci grantu MŠM ČR LB98250, který Knihovna AV ČR řešila v letech 1998–2000, jsme taková metadata začali vytvářet pro elektronické informační zdroje vznikající v ústavech Akademie věd ČR.