Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Pro léčebné klonování snad nebude zapotřebí embryí

 |  5. 11. 2000
 |  Vesmír 79, 606, 2000/11

Ve svém poučném přehledu o reprodukčním a terapeutickém klonování J. Fulka ml. s kolegy (Vesmír 79, 127, 2000/3) naznačují možnost, že získání buněk pro léčebné účely by nemuselo spočívat jen v jejich výrobě klonováním na buňkách lidských embryí. To je stále eticky kontroverzní, a tak by cesta bez použití embryí byla nekonfliktní. Jak autoři píší, vlastně všude jsou kmenové buňky, tedy prvopočáteční buňky různých tkání, které jsou schopny diferenciace v buňky specializované, a proto jsou použitelné pro náhradu nebo opravování tkání (jater, srdce, mozku).

Nyní se naplnila předpověď zmíněných autorů, že nelze vyloučit další překvapení. Nejenže jsou kmenové buňky vlastně všude, ale je možno je získat manipulovanou dediferenciací (umělým návratem k původním prvopočátečním buněčným formám) z buněk již diferenciovaných, a tudíž specializovaných. T. Kondo a M. Raff v Science (289, 1754, 2000, též The Lancet 356, 915, 2000) popisují pokusy, v nichž přidáváním různých růstových faktorů ke kulturám specializovaných nervových buněk (oligodendrocytů) lze získat nervové kmenové buňky mozku. Ty jsou multipotentní. Jinými růstovými faktory je lze v kultuře transformovat na jiné typy mozkových buněk, než jsou ty, z nichž pocházejí, a takové buňky použít k léčbě. Jako kultivační médium se používá sérum novorozených telat s příměsí kostních morfogenetických proteinů, bazického fibroblastového růstového faktoru aj. Kromě toho, že by se takto obešla potřeba pracovat s lidskými embryonálními buňkami, je nejvýznamnější nadějí skutečnost, že by se mohlo vycházet z buněk daného nemocného, který by si tak pro svou léčbu poskytl vlastní kmenové buňky (ať už původní nebo získané dediferenciací kultivovaných buněk specializovaných). Tím by se – bez klonování – zabránilo problémům s imunologickou snášenlivostí. The Lancet ovšem upozorňuje, že tak tomu bude asi až za mnoho let.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...