Vesmír, o čem psal před lety

Jedovatosť alkoholův.

O prudkém působení alkoholů přesvědčili se zkusmo na psech Dujardin-Beaumetz a Andigé a přišli k výsledkům, ze kterých mnohé i k životu praktickému jsou významny. Ukázalo se, že přibývá jedovatosti v řadě jednoatomových alkoholů touže měrou, v jaké se koefficienty v jednotlivých formulích jejich zvětšují. Dle toho lze vzestupnou řadu jedovatých kořalek sestaviti takto: pálenka 1) vinná (cognac), 2) z mestu hruškového, 3) z mestu jablečného, 4) z cukrovky, 5) z obilí, 6) z melassy cukr., 7) z brambor. Kořalka pálená z brambor jest nejškodlivějším fabrikátem, jakož i statistická data z těch zemí, ve kterých se výhradně kořalka z brambor pálí, dokazují.

Vesmír 15. prosince 1880, s. 60

O chovu moučných červů.

Německý časopis ornithologický podává návod, kterak moučné červy chovati lze, od F. Graessnera, jenž odporučuje k účelu tomu skříň pevnou, 80 cm dlouhou, 60 cm širokou a 50 cm vysokou. Tato opatří se nahoře kolem stěn proužky tlustého skla 6 cm širokými, buď rovnoběžnými ke dnu bedny neb kolem stěn postavenými, a dole několikráte, aby larvy unikati nemohly, neprokousávajíce ani čelistmi svými dřeva. Na dno uloží se otruby a rozmanité odpadky moučné asi 6 cm vysoko, které pokryjí se zbytky starých látek a pijavým papírem. Vrstvy tytéž opakují se až přes polovinu bedny. Pak nasadí se as 1,5 litru larev aneb brouků. Na teplém místě zavíjejí se z vajíček larvy dosti rychle. A asi za 5–6 měsíců možno dosíci 10–12 litrů larev.

Vesmír 1. listopadu 1880, s. 23

Samovražda štírův.

V lázních Lucce v Italii vyskytuje se velké množství štírů evropských a obyvatelé zdejší ve svých zkušenostech učinili mnohá pozorování o životu těchto nebezpečných zvířat. Allen Thomson slyše vypravovati, že skorpioni vysazeni byvše prudkému světlu, sami se ubíjejí, vykonal pokus následující: Chycené zvíře dal pod skelnici a když nastala tma, přinesl náhle silné světlo. Štír se stal velmi nepokojným, běhal kolem pod sklem jednu až dvě minuty, náhle se utišil a obrátiv ocas do výše vbodl osten doprostřed hlavy: za několik okamžiků zhynul.

Vesmír 15. dubna 1880, s. 156

Zajímavý úsudek.

Dva směry, z nichž jedním pevně kráčejí věda přírodozpytná, druhým urputně idealy nauk biblických, rozcházely se ode dávna tak, že splynutí jejich za nemožné prohlášeno. I jest zajímavo pozorovati v novější době mnohou změnu tam, kde by nejméně jsme ji očekávali, čehož příklad výmluvný poskytuje opětně následující faktum: Arcibiskup Yorský vyslovil se při veřejné hostině přímo řka, že nepovažuje již přírodozpyt za emissaře čerta (sic), nýbrž za – spolupracovníka církve o blaho člověčenstva! Tempora mutantur et nos mutantur in illis!

Vesmír 15. června 1880, s. 204