Káva, nebo čaj?

Přestože se za nositele účinků kávy, čaje a dalších kofeinových nápojů považuje právě kofein, není úplně bezvýhradně prokázáno, že ostatní obsahové látky, a ty se u kávy a čaje výrazně liší, nemohou samy působit nebo ovlivnit účinky kofeinu.

Jak jsem uvedl v kapitole o metabolismu kofeinu, Paul Quinton s kolegy zjišťoval rychlost vstřebávání kofeinu z kávy a čaje a nenašel žádné podstatné rozdíly. V dalším stejně zaměřeném výzkumu srovnávala tato skupina vědců účinky čaje, kávy a ochucené vody s kofeinem mezi sebou a samozřejmě i proti vodě samotné. Protože šálek čaje obvykle obsahuje méně kofeinu než káva, upravili množství černého fermentovaného čaje a kávy tak, aby stejně jako ochucená voda obsahovaly v jedné porci vždy 100 mg kofeinu. Nápoje se podávaly horké, třikrát denně, ráno a odpoledne. Všechny kofeinové nápoje zlepšily subjektivní pocity bdělosti, čilosti, i výkon v testu vizuálních rozlišovacích schopností, které odrážejí úroveň vyšší nervové činnosti. Především však zmírnily pokles bdělosti a sílící útlum. Účinek po vypití se dostavil už za 10 minut. Čaj trochu překvapil: v průběhu dne udržoval sledované pocity a schopnosti na poněkud vyšší úrovni než káva nebo samotný kofein. Není tedy vyloučeno, že některé další látky kromě kofeinu přispívají k účinkům čaje.

Ivan Krejčí: O kávě a čaji aneb Víme, proč je pijeme?

Grada, edice Zdraví, svazek 15