Anglický historik napravuje křivdu na Purkyňovi

Henry Harris napsal knihu The Birth of the Cell (Yale University Press) o historii objevu, že živé organizmy jsou tvořeny buňkami. Vyvrací běžně tradované názory, že objeviteli jsou Matthias Schleiden, Theodor Schwann a Rudolf Virchow.

Podnět k objevu dali již dva Francouzi: Henri Milne-Edwards, který napsal, že tkáně živočichů jsou podobně jako tkáně rostin tvořeny „korpuskuly“, a René-Joachim-Henri Dutrochet, který na základě studií z r. 1820 tvrdil, že buňka je základní jednotkou metabolizmu. V souhlasu s tím François-Vincent Raspail r. 1843 napsal, že buňka je laboratoř, ve které se všechny tkáně organizují a rostou.

Největší zásluhu na buněčné teorii však Harris připisuje Janu Evangelistu Purkyňovi (doporučuje psát ho česky a kritizuje „německou“ transkripci Purkinje), který byl přesvědčen, že buňka je základní stavební jednotkou živých tkání. Podobně jasně se vyjádřil Gabriel Gustav Valentin. T. Schwann se stal známým domněnkou, že buňky se koncentrují kolem volných jader. (Později se ukázalo, že jde o omyl.)

Virchowova proslulá Cellularpathologie není podle Harrise ničím jiným, než opakováním názorů a teorií polského vědce Roberta Remaka. Harris prohlašuje, že mu jde o nastolení spravedlnosti. Purkyně a Remak byli objevitelé, ale „jejich hlasy utonuly v publicitě, kterou spustili kolonizátoři Schwann a Virchow“.

Příčinu chybného připisování zásluh kolonizátorům vidí Harris v předsudcích. Skutečnost, že Dutrochet byl Francouz, Purkyně Čech, Valentin Žid a Raspail republikán, měla větší vliv než zásluhy těchto mužů o vědecký pokrok. (Podle: Edwin Colyer, New Scientist č. 2179, 27. 3. 1999)