R. Dawkins: Climbing mount improbable

R. Dawkins je dnes patrně nejlepším britským popularizátorem evoluční problematiky a zároveň i neobyčejně vlivným badatelem v tomto vědním oboru. Vydal pět knih, z nichž dvě – Sobecký gen (Selfish gene) a Řeka z ráje (River out of eden) – byly přeloženy do češtiny.

Kniha Climbing mount improbable (Výstup na horu nepravděpodobna) je souborem několika víceméně nezávislých kapitol vycházejících z populárního televizního seriálu Growin Up in the Universe. Všechny kapitoly se zabývají evoluční problematikou a všechny jsou volně propojeny ústřední myšlenkou, že biologická evoluce dokáže vybudovat nesmírně složité a z termodynamického hlediska nepravděpodobné systémy postupným skládáním z dílčích poměrně pravděpodobných, či dokonce zákonitých kroků. Tato myšlenka je vcelku jednoduchá a pro evolučního biologa zcela samozřejmá. Kniha však není určena pro evoluční biology, ale spíše pro zvídavé laiky, kteří jsou vystaveni záplavě kreacionistické literatury, v níž je právě mechanizmus vytváření nepravděpodobných systémů prostřednictvím dílčích pravděpodobných kroků zamlčován či úmyslně zkreslován. V kontextu diskuse mezi vědou a kreacionizmem je Dawkinsova kniha rozhodně přínosem. Dalším výrazným kladem knihy je výběr neobyčejně zajímavých biologických jevů, zejména z oblastí, které jsou nové, nebo které dosud byly v popularizační literatuře zanedbávány. Některé kapitoly, zejména desátá kapitola věnovaná koevoluci fíkovníků a na ně vázaných parazitických vosiček, bude pravděpodobně představovat cenný zdroj informací i pro většinu evolučních biologů či ekologů zabývajících se problematikou koevoluce nebo symbiózou.

Přes uvedené klady má kniha i některé zápory. Je to patrně nejslabší Dawkinsovo dílo (i když stále ještě jde o knížku velmi zdařilou, kterou si většina čtenářů přečte se zájmem). Na rozdíl od ostatních knih nemá dostatečně nosnou novou originální jednotící myšlenku (je dobře patrné, že vznikla z nezávislých dílů seriálu věnovaného evoluční problematice). Kniha je do určité míry nesourodá i po formální stránce, některé kapitoly jsou dosti náročné, jiné jsou naopak příliš jednoduché a některé čtenáře mohou nudit. Přesto ji mohu s klidným svědomím doporučit všem zájemcům o evoluční biologii i obecně biologickou problematiku vůbec. Z Dawkinsových příznivců potěší knížka především ty tolerantnější, tj. ty, kteří jsou ochotni svému oblíbenci odpustit, že ne všechna jeho díla musí nutně dosahovat kvalit Sobeckého genu, Rozšířeného fenotypu či Slepého hodináře. Samozřejmě že Výstup na horu nepravděpodobna by si měli rozhodně přečíst také ti, kteří považují za aktuální či alespoň zajímavou věcnou diskusi mezi evolucionizmem a kreacionizmem.