Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Hudba a řeč v mozku

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 415, 1999/7

Když lidé zaslechnou nesmyslně postavenou větu (například Včera seká trávník), jejich mozková aktivita se na moment splaší a při měření vykáže pozitivní výkyv (větší vlnu). Změny elektrického potenciálu v mozkové kůře lze snímat na temeni hlavy. Označují se ERP (event-related potentials) a jejich pozitivní odchylka P600. Dosud nebylo jasné, jestli odchylku vyvolávají jazykové postupy myšlení, nebo nějaké základní poznávací procesy.

Odpověď na tuto otázku hledal i A. D. Patel, který uskutečnil pokus s patnácti hudebně vzdělanými lidmi. Nechal je poslouchat hudbu, v níž některé akordy mírně či více odporovaly zákonitostem harmonie, anebo do skladby náhle vložil změnu, která byla vůči předchozí kompozici nesmyslná. Ti samí lidé potom poslouchali anglické věty, do nichž byla začleněna slova buď gramaticky chybná, nebo odporující logice předchozí části věty. A co se ukázalo? Obojí nesrovnalosti, hudební i jazykové, vyvolávaly v mozku pokusných osob „větší vlnu“, tedy amplitudu P600. Také měření těch správných tónů a slov vykazovala v obou oblastech shodné výsledky. Zdá se tedy, že výkyv mozkové aktivity není reakcí na dění v jazykové, hudební (či jiné) specifické doméně, ale odráží nějaký strukturálně integrační proces.

Jsou známy poruchy (například po úrazu), kdy se náhle výrazně zhorší například vnímání hudební harmonie, zatímco jazykové znalosti zůstanou beze změny (nebo naopak). A právě příbuznost vnímání jazykových, hudebních a dalších speciálních procesů by mohla vést k poznání nadřazené znalostní domény. Časem by se dokonce mohl najít způsob, jak poruchu některého ze speciálních vnímání napravit na hlubší a obecnější poznávací bázi. (Trends in Cognitive Sciences 3, č. 3, březen 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné