Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Hudba a řeč v mozku

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 415, 1999/7

Když lidé zaslechnou nesmyslně postavenou větu (například Včera seká trávník), jejich mozková aktivita se na moment splaší a při měření vykáže pozitivní výkyv (větší vlnu). Změny elektrického potenciálu v mozkové kůře lze snímat na temeni hlavy. Označují se ERP (event-related potentials) a jejich pozitivní odchylka P600. Dosud nebylo jasné, jestli odchylku vyvolávají jazykové postupy myšlení, nebo nějaké základní poznávací procesy.

Odpověď na tuto otázku hledal i A. D. Patel, který uskutečnil pokus s patnácti hudebně vzdělanými lidmi. Nechal je poslouchat hudbu, v níž některé akordy mírně či více odporovaly zákonitostem harmonie, anebo do skladby náhle vložil změnu, která byla vůči předchozí kompozici nesmyslná. Ti samí lidé potom poslouchali anglické věty, do nichž byla začleněna slova buď gramaticky chybná, nebo odporující logice předchozí části věty. A co se ukázalo? Obojí nesrovnalosti, hudební i jazykové, vyvolávaly v mozku pokusných osob „větší vlnu“, tedy amplitudu P600. Také měření těch správných tónů a slov vykazovala v obou oblastech shodné výsledky. Zdá se tedy, že výkyv mozkové aktivity není reakcí na dění v jazykové, hudební (či jiné) specifické doméně, ale odráží nějaký strukturálně integrační proces.

Jsou známy poruchy (například po úrazu), kdy se náhle výrazně zhorší například vnímání hudební harmonie, zatímco jazykové znalosti zůstanou beze změny (nebo naopak). A právě příbuznost vnímání jazykových, hudebních a dalších speciálních procesů by mohla vést k poznání nadřazené znalostní domény. Časem by se dokonce mohl najít způsob, jak poruchu některého ze speciálních vnímání napravit na hlubší a obecnější poznávací bázi. (Trends in Cognitive Sciences 3, č. 3, březen 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...