Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Hudba a řeč v mozku

 |  5. 7. 1999
 |  Vesmír 78, 415, 1999/7

Když lidé zaslechnou nesmyslně postavenou větu (například Včera seká trávník), jejich mozková aktivita se na moment splaší a při měření vykáže pozitivní výkyv (větší vlnu). Změny elektrického potenciálu v mozkové kůře lze snímat na temeni hlavy. Označují se ERP (event-related potentials) a jejich pozitivní odchylka P600. Dosud nebylo jasné, jestli odchylku vyvolávají jazykové postupy myšlení, nebo nějaké základní poznávací procesy.

Odpověď na tuto otázku hledal i A. D. Patel, který uskutečnil pokus s patnácti hudebně vzdělanými lidmi. Nechal je poslouchat hudbu, v níž některé akordy mírně či více odporovaly zákonitostem harmonie, anebo do skladby náhle vložil změnu, která byla vůči předchozí kompozici nesmyslná. Ti samí lidé potom poslouchali anglické věty, do nichž byla začleněna slova buď gramaticky chybná, nebo odporující logice předchozí části věty. A co se ukázalo? Obojí nesrovnalosti, hudební i jazykové, vyvolávaly v mozku pokusných osob „větší vlnu“, tedy amplitudu P600. Také měření těch správných tónů a slov vykazovala v obou oblastech shodné výsledky. Zdá se tedy, že výkyv mozkové aktivity není reakcí na dění v jazykové, hudební (či jiné) specifické doméně, ale odráží nějaký strukturálně integrační proces.

Jsou známy poruchy (například po úrazu), kdy se náhle výrazně zhorší například vnímání hudební harmonie, zatímco jazykové znalosti zůstanou beze změny (nebo naopak). A právě příbuznost vnímání jazykových, hudebních a dalších speciálních procesů by mohla vést k poznání nadřazené znalostní domény. Časem by se dokonce mohl najít způsob, jak poruchu některého ze speciálních vnímání napravit na hlubší a obecnější poznávací bázi. (Trends in Cognitive Sciences 3, č. 3, březen 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné