O čem psal Vesmír před lety

Stáří stromů.

Staré stromy bývaly všem národům i nevzdělaným něco posvátného, čehož rušivá ruka lidská dotknouti se neodvážila, kterýžto starodávný obyčej i nynějšímu pokolení na srdce se klade. Staré stromy jsou totiž jediní pamětníci dávno zašlých pokolení lidských, jsou mohyly šedé minulosti, zachovavší se do přítomnosti. V zahradách klášterů školských, též anglických, stojí dodnes staré stromy (tisy, taxus), jichž stáří se odhaduje na tisíc let. U Oaxaky v Mexiku strmí dodnes cypřišový strom, v jehož stínu odpočíval již r. 1520 Cortez. Stejného stáří objeveny stromy v Africe na řece Senegalu, řečené „baobab“. Stromy několik set roků staré nejsou nic zvláštního. Co jest věk člověka proti věku těchto přírodních obrů? – Pouhá, krátká píď času!

Vesmír 15. června 1899, s. 204

Hubení ryb na Litavce.

Několikráte již (letos třikráte) opakovalo se, že pod hutěmi ve Dvoře Králové u Berouna ryby v Litavce hromadně zahynuly. Na stížnosti v té příčině učiněné konalo se dne 28. dubna komisionelní šetření, z něhož vyšlo na jevo, že z hutí odcházejí jednak vody teplé (35 °C), ale nejspíš horké, sirovodíkem zapáchající. Vody ty jsou trojího původu: a) vody kondensační, jež bývají celkem čisté a nemají vysokou teplotu (nanejvýš 40°); vody z kotlů parních, rovněž celkem čisté, avšak s teplotou blízkou bodu varu; c) vody granulační, t. j. vody, jichž použilo se ku granulování čili zrnění strusky; struska žhavá zaplavuje se vodou a následkem toho se struska rozpraskává. Tato voda jest nejhorší; jednak jest horká, jednak zapáchá po sirovodíku.

Vesmír 15. června 1899, s. 202

Sběratel přírodnin F. Sikora,

jenž delší dobu působil na Madagaskaru, však válkou tamní těžce byl poškozen, odebírá se nyní znovu přispěním vídeňské akademie na místo svého působiště, když ukončenou válkou nová kolossální území přístupnými byla učiněna. Týž jest ochoten opatřovati přírodniny všeho druhu za mírné odškodnění a zasílá menší i na výběr. Koresponduje francouzsky.

Vesmír 15. června 1899, s. 204

Nejmladší kuřáci.

Ve střední Americe, zejména ve státech Paraguay, Tabasco, Laos a j., dávají prý, jak cestovatelé Henry Moussot a Reclus vypravují, matky již svým kojencům, které 3–4 léta kojívají, zapálená cigara kouřiti, takže tato střídavě s prsem kojencům k upokojení slouží. Kouří-li matka z dýmky, dává dítěti po prsu tuto do úst. Tak se děje hlavně v provincii Darie.

Vesmír 15. srpna 1899, s. 252