Francouzská akademie věd – reforma po 333 letech?

Tento elitní klub byl založen r. 1666 za vlády Ludvíka XIV. V lednu letošního roku se stal prezidentem chemik Guy Ourisson. Ve své inaugurační řeči pronesl: „Akademie byla svého druhu klubem pařížských vědců v důchodu, kteří byli šťastni, že se mohou jednou týdně sejít a povídat si po obědě a malém šlofíku dvě hodiny o vědě.“ Nepřekvapuje, že se Ourissonovy snahy o reformu setkaly s vřelým přijetím u Clauda Allgre- ho, francouzského ministra pro výkum a školství. Akademie má 145 řádných členů a 205 korespondentů. Reformátoři chtějí zrušit tuto dvoustupňovou strukturu (protože podporuje konformizmus a servilitu), a hlavně zvýšit počet členů akademie tak, aby reprezentovala celou francouzskou vědu. Kdyby Francouzi vyšli z americké NAS, která má 1800 aktivních členů, pak by odpovídající počet členů francouzské akademie mohl být 400 až 500 členů.

Zatímco francouzská akademie vyprodukovala roku 1998 pouhých 5 zpráv, americká NAS jich publikovala 189. Allgre chtěl podpořit význam akademie oficiálním požadavkem, aby tato instituce každé dva roky vypracovala zprávu o stavu francouzského výzkumu a technologie, avšak schopnost akademiků soustředit svoji „palebnou sílu“ na konkrétní problém zůstává omezená. Alfred Kastler, nositel Nobelovy ceny za fyziku, publikoval r. 1973 práci „Vývoj průměrného věku členů akademie věd od založení akademie“. Zjistil, že počínaje rokem 1840 začal růst průměrný věk, v němž jsou členové akademie zvoleni, přičemž délka života rostla mnohem pomaleji. Kdyby měl tento trend pokračovat, pak by po r. 2100 byli členové akademie voleni až poté, co zemřou!!!

Science 284, 580–581, 1999