Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Francouzská akademie věd – reforma po 333 letech?

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 354, 1999/6

Tento elitní klub byl založen r. 1666 za vlády Ludvíka XIV. V lednu letošního roku se stal prezidentem chemik Guy Ourisson. Ve své inaugurační řeči pronesl: „Akademie byla svého druhu klubem pařížských vědců v důchodu, kteří byli šťastni, že se mohou jednou týdně sejít a povídat si po obědě a malém šlofíku dvě hodiny o vědě.“ Nepřekvapuje, že se Ourissonovy snahy o reformu setkaly s vřelým přijetím u Clauda Allgre- ho, francouzského ministra pro výkum a školství. Akademie má 145 řádných členů a 205 korespondentů. Reformátoři chtějí zrušit tuto dvoustupňovou strukturu (protože podporuje konformizmus a servilitu), a hlavně zvýšit počet členů akademie tak, aby reprezentovala celou francouzskou vědu. Kdyby Francouzi vyšli z americké NAS, která má 1800 aktivních členů, pak by odpovídající počet členů francouzské akademie mohl být 400 až 500 členů.

Zatímco francouzská akademie vyprodukovala roku 1998 pouhých 5 zpráv, americká NAS jich publikovala 189. Allgre chtěl podpořit význam akademie oficiálním požadavkem, aby tato instituce každé dva roky vypracovala zprávu o stavu francouzského výzkumu a technologie, avšak schopnost akademiků soustředit svoji „palebnou sílu“ na konkrétní problém zůstává omezená. Alfred Kastler, nositel Nobelovy ceny za fyziku, publikoval r. 1973 práci „Vývoj průměrného věku členů akademie věd od založení akademie“. Zjistil, že počínaje rokem 1840 začal růst průměrný věk, v němž jsou členové akademie zvoleni, přičemž délka života rostla mnohem pomaleji. Kdyby měl tento trend pokračovat, pak by po r. 2100 byli členové akademie voleni až poté, co zemřou!!!

Science 284, 580–581, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné