Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Francouzská akademie věd – reforma po 333 letech?

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 354, 1999/6

Tento elitní klub byl založen r. 1666 za vlády Ludvíka XIV. V lednu letošního roku se stal prezidentem chemik Guy Ourisson. Ve své inaugurační řeči pronesl: „Akademie byla svého druhu klubem pařížských vědců v důchodu, kteří byli šťastni, že se mohou jednou týdně sejít a povídat si po obědě a malém šlofíku dvě hodiny o vědě.“ Nepřekvapuje, že se Ourissonovy snahy o reformu setkaly s vřelým přijetím u Clauda Allgre- ho, francouzského ministra pro výkum a školství. Akademie má 145 řádných členů a 205 korespondentů. Reformátoři chtějí zrušit tuto dvoustupňovou strukturu (protože podporuje konformizmus a servilitu), a hlavně zvýšit počet členů akademie tak, aby reprezentovala celou francouzskou vědu. Kdyby Francouzi vyšli z americké NAS, která má 1800 aktivních členů, pak by odpovídající počet členů francouzské akademie mohl být 400 až 500 členů.

Zatímco francouzská akademie vyprodukovala roku 1998 pouhých 5 zpráv, americká NAS jich publikovala 189. Allgre chtěl podpořit význam akademie oficiálním požadavkem, aby tato instituce každé dva roky vypracovala zprávu o stavu francouzského výzkumu a technologie, avšak schopnost akademiků soustředit svoji „palebnou sílu“ na konkrétní problém zůstává omezená. Alfred Kastler, nositel Nobelovy ceny za fyziku, publikoval r. 1973 práci „Vývoj průměrného věku členů akademie věd od založení akademie“. Zjistil, že počínaje rokem 1840 začal růst průměrný věk, v němž jsou členové akademie zvoleni, přičemž délka života rostla mnohem pomaleji. Kdyby měl tento trend pokračovat, pak by po r. 2100 byli členové akademie voleni až poté, co zemřou!!!

Science 284, 580–581, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...