Nejstarší galaxie ve vesmíru

 |  5. 5. 1999
 |  Vesmír 78, 293, 1999/5

Rudý posuv z = 6,68 odpovídá době, kdy měl vesmír jen 5 % dnešního stáří (tj. ~500 až ~700 milionů let; neurčitost vyplývá z toho, že neznáme přesnou hodnotu Hubblovy konstanty). Jestliže se tedy potvrdí analýza měření z Hubblova teleskopu, byl nejstarší objekt ve vesmíru posunut o 1 % blíže Velkému třesku. Objev galaxie s vysokým rudým posuvem komplikují tyto okolnosti:

  • intenzita záření klesá se čtvercem vzdálenosti a vysoký rudý posuv znamená velkou vzdálenost;
  • od ultrafialové až po červenou oblast viditelného spektra není žádný signál;
  • záření produkované hydroxylovým iontem v zemské atmosféře může překrýt velmi slabý signál emitovaný nejvzdálenějšími objekty ve vesmíru.

Vrcholek spektra na připojeném obrázku je interpretován jako Lymanova emisní čára, jejíž původní vlnová délka byla ~0,12 μm. V důsledku rudého posuvu ji zaznamenáme až na vlnové délce ~0,92 μm.

Vidíme tyto objekty takové, jaké byly ve velmi dávné minulosti. Nevíme, zda se z nich pak vyvinuly typické spirální galaxie podobné Mléčné dráze, anebo eliptické galaxie. Astronomové očekávají, že pozorování objektů s velmi vysokým rudým posuvem umožní rozhodnout mezi alternativními teoriemi tvorby galaxií.

Nature 398, 558–559, 586–588, 1999

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné