Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Drobné radosti nás, granivorních opic

 |  5. 5. 1999
 |  Vesmír 78, 253, 1999/5

V severním Jordánsku na kopcích nade vsí Tabaqat Fal je už koncem května jako u nás v srpnu: Pod modrosivým nebem se závojky prachu, pod siluetami vrchů schne vysoká žlutá tráva, bodláčí a tuhý košatý plevel, dokvétají růžové topolovky (Alcea), drobné kudlanky Empusa číhají zahaleny v trní. Kamení a jíl brázděný erozními rýhami jsou souvisle pokryty suchou leskle šedohnědou hladinou vypadaných semen. Ta tráva jsou pšenice, ovsy, ječmen a žito a k nim několik desítek dalších rodů – většinou jednoletky.

Jsou to obilné stepi, a je to ona země zaslíbená – v takovémto prostředí proběhla lidská evoluce od chytré zrnožravé opice až po neolitika. A celou tu dobu se ruce a oči a mysl zaměstnávaly přebíráním zrní. Hromádku semen jsem si nasbíral během chvíle – prostě jsem zametl kousek stepi, a s přineseným pokladem se od té doby chvástám.

První zvláštnost je, jak to na lidi působí – Jé, smím se v tom chvilku hrabat? To v nás snad ožívají archetypální vzorce sběračského chování. Dnes se prý přebíráním zrnek a navlékáním korálků léčí porouchané dušičky – posilují se jim právě ty prazáklady a prvopočátky (pravopičátky) lidského živobytí. Popelka byla možná naštvaná, ale jistě ne v depresi.

A dále: divná ta estetika samotná. Tak krásný soubor plodů z jediného místa hned tak neseženete – řečeno portmannovsky, celé to společenstvo chce a umí být krásné i po smrti. Pouštní jaro je rostlinám příliš krátké na pořádné jevení se, dokonce hodně druhů je zaživa dost nenápadných – tolice (Medicago) jsou celkem jedna jako druhá, a teprve v plodech se rozliší. Zato semena jsou tak podstatnou částí jejich bytí, že se vlastní jevy přesunuly na ně.

Potíž je jen s tím chce a umí – jak by to tedy bylo v pojmosloví přírodního výběru? Ten čarokrásný semenec má zároveň diverzitu i stylovou sourodost (malá barevnost, křídla a ostny, spirály a kruhy, plody jsou volné a izolované, tj. nezůstávají na větvičkách...). A každý plod se tváří zcela definivně a účelně, tušíme za tím výsledek velkého evolučního tlaku. Jenomže – jakou to všechno má doopravdy adaptivní hodnotu? Křídla jsou na lítání po větru, šneci na kutálení, trny na chycení do kožicha, ba častá je vyhraněná heterospermie (více typů plodů na jedné rostlině). Jenže: skutečně má dvacet tolic dvacet různých tvarů plodů proto, že to odpovídá dvaceti různým (úspěšným) strategiím šíření? Co když je to spíš jako diverzita sněhových vloček – každý tvar vločky sice určuje tvar dráhy jejího pádu, ale nejsou to ovšem žádné adaptace. Navíc jsou tam nějaké druhy, kde už je takové vysvětlování trochu na pováženou (Biserrula pelecinus zdařile mimetizuje housenku), a druhy, kde se jako evoluční povídky vnucují už jen zřejmé nesmysly (HymenocarpusChardinia mimetizují měsíček a hvězdičky).

Chtělo by to nad těmi individuálními strategiemi šíření bádat... Djó, pustiny! Proč u nás nejsou pustiny...?

Obrázky

Poznámky

granivorní – živící se semeny

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí. Přednáší např. na fakultě humanitních studií UK.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné