Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Xenoturbela: rok poté

(Vesmír 78, 152, 1999/3)
 |  5. 4. 1999
 |  Vesmír 78, 217, 1999/4

Článek S. Mihulky shrnuje překvapivé novinky o podivném mořském tvorovi Xenoturbella bocki, tak jak je přinesl listopad 1997. Jen pro upamatování – zvíře, které na pohled vypadá jako extrémně jednoduchá ploštěnka, bylo shledáno modifikovanou protobranchiátní škeblí (na základě sekvencí dvou zcela nepodobných genů i na základě detailů oogeneze). Ne že by proti tomuto závěru někdo protestoval (taky by to stěží stihl), ale přesto to bylo takové, ehm, nezvyklé. Jeden z původců této podivnosti, Olle Israelsson ze Stockholmské univerzity, ve výzkumu xenoturbely pokračoval, popsal také nový druh (Xenoturbella westbladi) a zjistil, že je opravdu zle (Proc. R. Soc. Lond. B, 266, 1–7, 1999). Nový druh má vnitřní oplození a značná část embryonálního i larválního vývoje se odehrává v tělním parenchymu rodičovského (hermafroditního) jedince. Proto už známe značnou část ontogeneze xenoturbel a můžeme prohlásit: jsou to protobranchiátní škeble, dokonce asi blízce příbuzné čeledi Nuculidae. Mají trochoforové larvy stejně modifikované, jako je larva protobranchiátních mlžů, mají v larválním stadiu gangliovou nervovou soustavu a řiť a žábry a plášť s plášťovou dutinou a ledvinu a základ nohy se statocystou a osrdečník, mají zkrátka všechno, co má škeble mít. To, co zatím neznáme, je metamorfóza larvy v dospělce. Tam jistě uvidíme podivné věci: skoro hotová škeble si sedne do bahna na mořském dně, tak jako i jiné škeble, a úplně všechno, co měla, ztratí. Není to zvíře ani miniaturní (oba druhy mají centimetrové rozměry), patrně ani krátkověké, už vůbec to není parazit, žije skoro jako každý jiný mlž ... proč, propánajána, si redukuje orgány a tkáně? Nebo jinak – proč se my všichni ostatní těch orgánů a tkání tak zatvrzele držíme? Ať někdo zkusí vymyslet nějakou pěknou evoluční povídku o původu xenoturbel, mě nic nenapadá.

Skupina Xenoturbellida tedy začala svou vědeckou existenci jako podřád ploštěnek, postupně stoupala, asi tři roky se vyhřívala na výsluní jako živočišný kmen (Zoomorphology 117, 71–79, 1997; Cladistics 14, 249–285, 1998), a už se zase řítí dolů: je čeleď mlžů. (Není v tom sama – vrtejši jsou podskupina vířníků, rybomorky podskupina žahavců, hmyz podskupina korýšů; ale o tom snad jindy.) Navrhuji pro ně, aby mě zase někdo nepředběhl, pěkný český název „pamlži“. Je v něm skryta taková ta nenaplněná ambice: jako ve slovech „pakůň“ a „pablb“.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zabývá morfologií a evolucí živočichů, přednáší evoluční biologii a zoologii. Je autorem či spoluautorem knih Jak se dělá evoluce (Paseka, Praha 2004), Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha 2004) a Fylogeneze živočišné říše (Scientia, Praha 2006).
Zrzavý Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...