Vítám diskuse ve Vesmíru

Již druhým rokem odebírám znovu po zhruba dvacetileté přestávce časopis Vesmír. Těžko mohu popsat, jak dobrým dojmem na mne po dlouhé době půstu zapůsobilo první přečtené číslo. Znovu jsem se ocitl v koutku rigorózního světa, přírodní vědy, přesných úvah, nových fakt, trefně vybraných a dobře redakčně ztvárněných diskusí mezi zastánci diametrálně odlišných názorů na problém.

[...] V našem racionálním světě přikládáme myšlenkám a slovům velký význam. Někdy snad dokonce větší než samotné skutečnosti. Náš společenský úzus zde totiž člověku nabízí obrovské možnosti: Mám-li pravdu, mám právo ovlivňovat myšlení jiných, těch hloupějších nebo jen méně šťastných, kteří pravdu jednoduše nemají. Není to lákavé? Zbývá už pouhý krůček k obvyklému zneužití! [...] Stále častěji poslední dobou slýcháme myšlenky o rezignaci vědy na pravdu. Snad je možno je shrnout ve tvrzení, že věda, jakožto soubor metod či nástrojů pravdu sice velmi efektivně hledá (na což se názory především v mimovědeckých kruzích různí), ale už ze své podstaty ji, jako výsledek, nemůže nikdy najít (o čemž už panuje i mezi vědci častější shoda). Rád bych v této souvislosti připomenul názor RNDr. Jiřího Grygara, CSc., že totiž „vědecký závěr je takový závěr, který dojde dříve či později svého popření“.